David's Blog

„Co klíčenka sandisk, funguje i po vyprání v kalhotech?“
„No..funguje..“
„Zřejmě slušnej oddíl… “
„Sts Chvojkovice-Brod :-)))“

Jedu takhle vesnicí a šupajdí si to přes cestu černá kočka. Né já nechci mít smůlu. V půlce jí chci ještě zastavit, tak zatroubím. Kočka jde klidně dál a dokončí přecházení. A když jí míjíme, tak se na nás ještě ohlídne a zle se podívá.

V pátek byla pěkná buřina. Chtěli jsme jí utéct, nicméně situace si žádala rychlé řešení. Takže jsme jeli jsme od sousedů dva na jednom kole.Stmívalo se.Ještě stále bez světla Naštěstí je to z kopce. Jako vyšlo to, ale bylo to docela adrenalínový.

Zase taková chrupka.. no jasně být primátorem, tak si taky zajedu na Everest, než řešit tohle.

No mám i pár kulturních zážitků. Sparta je mistrem a my jsme byli u toho.V televizi jsem viděl film Rebelove a na Youtube Videoklip „píchám ti do hlavy /prstem :-)“.

Ráno na ČT mluvila nějaká diplomatka z US. Říkala, že Irán má raketu, která je schopná nás zasáhnout.Jako že mám mít strach? Sakra tyhle kydy znám z dětství.“Nalevo rakety, napravo rakety teoreticky už jsme dávno mrtví.“

Co měli za heslo obyvatelé Londýna po těch explozích? „We are not afraid“/My se nebojíme/.

Šli jsme s Fandou do Nedvězí, bylo asi jedenáct večer.Silnice jde sice po poli, ale je tam takovej tmavej úsek. V podstatě jsme viděli jen hodně málo. Najednou něco přecházelo přes silnici. Na zajíce moc malý, a na srnu moc nízký. Kvi kvi kvýýk. No jasně, divočák. Mašíroval si to do lesa.

Když jsem minulý týden psal o svém poněkud zvlažněnějším tempu sledování televize, ještě jsem netušil, že je to obecný trend .Prý meziročně poklesla sledovanost o dalších 10 procent. No kdo by se divil že? Z posledního týdne si vzpomínám jen na fotbal, a na regionální zprávy z Brna. Primátor tam nechal vyčistit od grafity ulice, kterými pojedou prezidenti. Teda.. vyčistit…ehm.. Byl tam záběr, jak nějací maníci natírají docela nový krásný hnědý dlažbový sokl hnědým balakrylem.Pak tam mluvil přímo zástupce primátora(ČSSD ..nebo ODS… no není to jedno?), že to není tak, jak si všichni myslí. Že to jen chtějí mít hezký. Hezký to bude, dokud se ten balakryl nezačne z tý dlažby loupat. Být já na jeho místě, tak bych právě nic nevylepšoval.Ať to vypadá tak, jak to vypadá. Naopak. Ukázal bych jen to špatný, aby na mě zbylo víc dotací z EU. Vždyť o tom to přece celý je. Nebo jsem to špatně pochopil? Nebo to češi špatně pochopili?

Celý týden jsme pracovali na bazénu-je to teda spíš větší vana. Původní moje představa dát ho na terasu vzala za své, když jsme zhodnotili čas dopadajícího slunce na místo, kde měl původně být. Takže je nakonec na zahradě, takže pidizahrada se ještě zmenšila. Navic jsem to trochu prokaučoval, a neobjednal jsem si montáž. Takže nikdo teď v sezóně samozřejmě nemá čas, takže to se střídavými úspěchy bastlíme sami.

Road test 🙂

Bestiář je takový románek pro ženy.Docela jsem se bavil, i když jsem šel skoro pod nátlakem.Mám radši roudmůví, na Pusinky se mnou nikdo nechtěl jít a už to dávají je n v jednom multiplexu, no uvidíme.

Lidi mají rádi jednoduchý věci. Koupil jsem Olině 19 palcový LCD monitor, a ona si tam nechala rozlišení 1024x 768, protože se jí líbí ty velký písmenka.Co je horší, že s tím automatizovaným světem nějak ztrácíme základní dovednosti. Rozdělat oheň, otevřít konzervu, chytit rybu.

Ráno se nemůžu probudit… Když nemusím do práce, tak se proberu po šestý, pustím televizi a za chvíli znova usnu do půl devátý. Když musím do práce, je to horší. Slyším, jak vstává David a od třičtvrtě na sedum se snažím si užít tu dobu do sedmi tím, že dřímu, a v duchu se snažím zastavit hodiny.Tohle je ta nejkratší čtvrthodinka za celý den.

Když něco na silnici pokazím, tak s úsměvem mávám a omlouvám se. Při výjezdu z parkoviště jsem nedal přednost jednomu chlapíkovi v Oktávce. Kupodivu se nerozčiloval, ale usmíval se. To je divný.Oktávkáři se na mě vždycky mračili.Pak mi to došlo. Oktávky stárnou, dají se koupit pod 100 000 a tím se mění spektrum jejich majitelů. Teď potkávám nejvíc naštvanech mračících se lidí v superbech a pasátech.Kdo má jíný i třeba dražší auto, ten už se zase smějě. Čím to ? To by chtělo nějakej zasvěcenej výzkum.

Nemám rád moc depresivní televizní pořady.Mezi ně asi patří Bailando, četl jsem to jen na internetu, neodvážil jsem si to pustit ani jednou-i když vlastně v pátek stejně nejsme doma, ale šlo by to nahrát. Takže na internetu jsem se dočetl, Že ten, kdo dostane nejvíce SMSek, tak ten se uzdraví, ostatní zůstanou chromí.No trochu mi to připomíná ten film „RUNNING MAN“. Nezapomenutelná scéna na konci filmu , kdy Arnie, ještě před tím , než pošle to ho škareda do věčných lovišť, se škodolibostí pronese:„It’s SHOWTIME“ Nova prý má dostat jednu bonusovou digitální licenci navíc, když se dobrovolně vzdá licence současné analogové sady kmitočtů ve prospěch digitalizace.No to snad radči ať si ten analog nechá až do 2017. Ještě že je na každé televizi ten báječný knoflík-vypínač.Jdu pak třeba večer se psem.Šerýna se na krátký procházce nevykadí, to se s ní musí jít kousek dál. Takže když jdu místo televize se psem, je to dvojí výhra. Nemusím se koukat na to H v televizi a Šerýna mi ho neudělá na zahrádce.

Nevěřím ničemu, na co si nemůžu sáhnout.Přesto si myslím, že vědomí určité signály vysílá, jde jen o to, být na stejné vlně. Někdy prostě najednou a bez příčiny se dostaví takový zvláštní vnuknutí. V samoobsluze jdu k pokladně, a najednou mám ten pocit, že pět metrů šikmo za mnou stojí někdo známý. Ohlédnu se tím směrem a zdravím sousedku.

Takhle fotí kalkulačka NOKIA E61i

„No když pojedeš k nám, tak jeď áčkem, a na konci do jedeš až do depa.“

„Do depa? No a tam mě pustí? No jednou jsem usnul, a probudil jsem se až v depu“

„No jasně , vždyť je tam vybudovaný nástupiště. Hele to stálo Prahu 900 milionů , vybudování týhle stanice. To fakt nevíš , že tam je?!“

…………………………….

Před pár měsíci jsem koupil od Philipse Panasonicu domácí pekárnu. Všechno OK, akorát asi po třetím chlebu jsem chtěl udělat čistě žitný. Vyklápím ho, a vrtulka se oddělila od hřídelky a zůstala v chlebu. Vyndám jí , a nasazuju jí zpátky. Při dalším chlebu vypadla znova. Po bližším prozkoumání zjišťuju neradostnou pravdu. Hřídelka z tvrdé oceli je ubroušena do tvaru D. Na ní nasazená vrtulka je také ve tvaru D, avšak již vykloktaná.Vrtulka je totiž z lehké slitiny. Co s tím? Možná bych mohl vyprudit servis, aby mi dali novou vrtulku, ale tohle je prostě konstrukční chyba. To déčko na vrtulce je o fous větší, takže při každém roztočení to jde do střihu.To se vyžvejká zas Koukám na to jako puk. Zalepit, utěsnit…občas je tam 200 stupňů… navíc se z toho jí.. Filip stál vedle a jen tak utrousil:

„Já bych tam dal nějakou třísku“

„Třísku?? :-8 “

Koneckonců zkusit se má všechno. Vemu kousek dřívka jako klínek a narvu to tam .

A to je vše přátelé.Od tý doby jedem v pohodě na technologii od Panasonicu, a na naší třísku.

Ideas for life 🙂

„Let´s Make Things Better“

………………………….

Tento týden ani politiku komentovat nemůžu, jelikož jsem si ani jednou nepustil zprávy. Teda vlastně jen ráno, kvůli reklamě GARMIN ve studiu 6 . Bude celý květen.

Se Spartou to vypadalo proti Slovácku bledě, prohrávali 0:1 a ještě jim vyloučili Horvátha.V deseti se ale semkli dali tři Góly.To je prostě Sparta.Po zápase jsme ještě pět minut ve stoje tleskali. V Brně to vyšlo taky, a to s pomocí boží a sudího.A le ta penalta se pískat dala, takže vlestně spravedlivá výhra. Slavia sice po pěti zápasech začala střílet góly, ovšem k naší radosti do vlastní sítě 🙂

………………………………

Cestou z Gamehouse s další hrou pro Wíčko (WII Excite Truck) jsem si ještě čirou náhodou koupil „AnnaK Večernice“. Musím se přiznat, že to bylo pod vlivem toho, že jí často dávají na Óčku, tak jsem chtěl slyšet všechny ty písničky. Celá deska je taková rokovější, punkovější, neumím to moc zařadit. Prostě žádnej popík. Ale ono je to někdy tak, že něco přijímám s nadšením, a pak jsem nadšen stále, nebo to trochu vyprchá. Něco třeba zase přijímám chladně, a po čase se mi to dostane tak nějak pod kůži. Láska na druhý pohled.

…………………………….

Na inlajnech se dá i v sedmdesáti.

Jarní západ slunce.Bohužel je to u nás samý vedení.

Prostě ten satelit s motůrkem se někam natočil, a už to zase nejde. Chytáme jen hotbird a jen hot programy , což zatím stačí :-). Vina je v natočení, to je jistý. Jen tak šáhnu na konvertor, ale jeho umělohmotné víčko se rozpadlo jako papír. To by mě teda zajímalo..kdepak asi soudruzi z endéer udělali chybu?

Neděle ráno.Nevím, jestli mě probudila zima, nebo jestli se mi chce tak na záchod.No možná kombinace obojího. Proloupnu oko, a první co uvidím jsou pampelišky.Z mé perspektivy ležícího střelce vypadají úchvatně. Přesto že už je světlo, pampelišky jsou zavřený. Míří vzhůru k obloze jako rakety. A vedle nich jedna odkvetlá s těma bílejma padáčkama. Tak to je ten radar. Pinknu do ní, a je po radaru. Snadný cíl. Ležím ve spacáku na kraji pole vedle kravína.

Milan se taky probudil, a hned křičí že je mu zima. A to jsem je nechal spát v autě, nevzali si totiž na rozdíl ode mne spacáky. Tvrdil jsem , že pro dva chlapy spaní v kombíku nic moc, ale vzhledem k událostem předchozího večera to byl jen slabý dvar. Milan se postavil čelem ke kravínu a učinil následující veřejný příslib:

„S váma už nikam nejdu.“

„Vracím se ke Káťe, a už jí nikdy neopustím.“

„Udělám jí druhý dítě a vezmu si jí. „

No přesně tu druhou a třetí větu jsme mu celý večer hučeli do hlavy, tak snad mu v ní něco seplo.

Hele Milane, ta díra vzadu na hlavě vypadá špatně, kouká ti z ní maso.V noci to na šití nevypadalo, ale tohle je divný. Asi teda pojedeme do nemocnice. Jen na chvilku jsem ho opustil, a dopadlo to takhle. Ten striptér, co se k Milanovi tak měl, ho nějak nešikovně odstrčil, a výsledkem bylo říznutí o parapet.

Ten večer vůbec neskončil dobře. Sice se s náma ti týpci pořád objímali, ale něco viselo ve vzduchu. Vypadalo to, že buď se ta banda popere s náma, nebo vymlátí hospodu, nebo obojí. Je to jasný. Kdo uteče-vyhraje. Popojel jsem alespoň dva kiláky mimo kemp.

Díra teda vypadala blbě, v Benešově mu jí ale luxusně zašili. Z doslechu jsme se dověděli, že se v tu noc v kempu fakt ještě něco semlelo.

Domů jsem dorazil překvapivě brzo. Olinu to viditelně překvapilo, nestačila totiž odklidit kolo z chodby do garáže. Z toho bylo jasný , že v noci taktak trefila domů.

Když jsem minulý týden psal o Suzuki SWIFT, ještě jsem netušil že si jí budu moct taky vyzkoušet. Súčko bylo na sevisu a na technický a na odbahnění a odkrvení. Swiftík jednatečkatři jezdí opravdu báječně a můj subjektivní pocit je určitě lepší, než z fábie. Ale já jako skalní příznivec japonských značek nejsem berná mince, většina mých známých fandí samozřejmě domácímu ehm německému ehm teda vlastně domácímu německému koncernu. Ze servisu mi volali, že se oprava prodlouží díky čištění vnitřku asi o půl dne.

Vypadá to jako UFO, ale není to UFO. Možná zase UFO na první pohled nevypadá jako UFO.

S Řepkou to dopadlo dobře. Moc nefauloval, nevyloučili ho, přesto Sparta s Baníkem jen remizovala.

Zaschlé bahno z rybníka. Chtělo to širokáčem, vím, ale kdo by s sebou tahal dva objektivy. Buď mám ve foťáku širokáč na krajinky, nebo tele na portréty.Život je zkrátka plnej kompromisů.

Museli jsme vzít na chvíli do krámku psa. Bylo to dost komický. Dal jsem jí dozadu k trezoru, Šerýna ale vytrvale nahlížela do prostoru krámu. Na každýho zákazníka, co přišel, mohutně vrtěla. Zákazníci si toho hned všimli a měli takovou odlehčenou náladu. No vlastně je to dobrý příklad pro prodavače, taky by měli upřímně vrtět na zákazníky 🙂 V neděli jsme jí vzali na oběd do Čínský restaurace na zahrádku.“Postaráte se mi o Šerýnu? Ehm, teda, radši né , jen jí prosím přineste trochu vody.“ Dobře, ochutnala od nás i kuřecí.

Na ídnesu hlásej, že přijede kámoš bušík. Už se na to těším. Topolánek mu hned při přivítání na letišti už zdálky naznačí , že je jednička. Pak dvě, tři mackovky a záležitost s radarem bude vyřízená.

Né bušík, ale www.danceradio.cz je jednička. Poslouchám ho pravidelně v neděli ráno. Teda někdy se i dívám. Divnej výraz-koukat na rádio.

Po cestě do práce jsem viděl hezký oranžívý autíko s pěknejma kolama .Aha, to je asi ta nová Fáábie. Kouknu na to blíž, a ono je to Suzuki Swift. Vypadá to prostě úplně stejně.

David se nechal ostříhat, teda vlastně probrat, nebo co.Výsledek je takovej, že má to blonďatý afro ještě větší.Sedmdesátý léta by ho přivítala s plnou náručí.

Kupodivu kritickým dnem byla středa. Filipovi skolabovala spolužačka. Pouštěli jim na videu porod, to ještě zvládla, ale přicísařským řezu prostě zbělěla a omdlela. Filipa vyhodili z vlaku. Jako lístek prý měl, ale okamžitě po nástupu do vlaku se mu ztratil z kapsy. No a borec na konec jsem byl nakonec já. Zamknul jsem si klíče i s mobilem v autě. V polích, nikde nikdo a domů daleko. Po pár vteřinách najednou slyším troubení a Olina jede úplnou náhodou po vedlejší silnici asi dvěstě metrů ode mne. Mávají na mě. Já jsem musel mávat víc. Zmocnil se mne takový ten  pocit trosečníka. Teď, nebo nikdy. Skáču a mávám tak silně , že opravdu ke odbočují na mojí silničku. Uf. Jedem pro náhradní klíče.

Prostě taková normální rodinka.

Karol Kisel dal nádhernýho góla z pětadvaceti metrů.Z radosti skočil takovou žabku nohama napřed, že kopačkama ryl trávníkem. Na padesát metrů bylo vidět, jak lítala tráva.

http://aktualne.centrum.cz/sport/fotbal/domaci/foto.phtml?cid=402548&id=82079

Trochu mi to připomenulo hru „Mario smash football“.Tam taky občas lítá tráva. No tam lítá všechno.
http://bonusweb.idnes.cz/konzole/gc/gcmariofootballr.html

Přijíždím domů a zrovna začíná finále hokeje.Dneska už se může rozhodnout .Fandím, fandím, přijde návštěva , stáhnu zvuk, kecáme, ale po očku samozřejmě koukám dál.Jako já normálně nekřičím, (což neznamená, že to neprožívám 🙂 ) ale gól je prostě gól. To si klidně zakřičím. Takže se dodatečně i dopředu omlouvám všem návštěvám za psychické újmy a vylitá kafe.

V neděli bylo nádherně. Když je nádherně, tak je na inlinedromu spousta lidí, když je hnusně, tak jsem tam většinou sám a semtam nějaký lidi s psíkama. V neděli ale bylo krásně.

„Tak jak bylo na bruslích?“

„No super, akorát jsem zvedal jednu paní v bílejch kalhotech, co se natáhla přímo mě před očima.Né Neboj, neupad jsem na ní.“

Rozhodně nemůžu jezdit s empétrojlou na uších. Neslyším, kdo jede za mnou, a někdy třeba nějaký auto, nebo cyklista hodně překvapí. Jednou, jedu si takhle otevřenou krajinou s pocitem nekonečné lidské malosti v nekonečně velkým vesmíru, přemýšlím o mezigalaktických vztazích, když tu náhle medový hlas za mnou napůl šeptem řekne:

„Nelekejte se, jedu..“

Starší pán, cyklista. Lekl jsem se tak , že jsem málem spadnul z bruslí.

Večeře na stole.Jsem nejblíž, tak mám zapnout televizi. Na Strongu cvaknu předvolbu 02, což je program ČT2. Zapnu televizi. Akorát dávaj teleshitting, a postupně gradující hlas vzrušením užtéměř zavzlyká:
„A když si objednáte ihned, získáváte navíc zdarma vytrhávač chloupků z nosu a uší“. A následuje praktická ukázka

„Fúúj zrovna u večeře“

Jinak ČT2 je ale super program, Simpsni, Kinobox…

Na třídních schůzkách jsem podepsal bianco souhlas s orientační zkouškou na alkohol a omamné látky. Za mnou seděla nějaká paní, které třídní vyčítala, že její dcera se obléká tak vyzývavě, že jí jsou dole neustále vidět kalhotky a nahoře všechno. Filip ani netuší, jaké v osmé třídě prožívá šťastné období.

Obyčejně nemám moc rád jaro, ale letos je takový docela pěkný. Tak ať se daří všem mezigalaktickým vztahům.

Add předminulý víkend:

Na narozkách měla Olča striptýzek. Objednali ho sousedi. Njn. Nikdo nic netušil, najednou posadili Olinu do židle a vlítnul tam Batman. V tu chvíli mi došlo, že už jsem to už jednou viděl-viz: http://www.molnar.cz/05122003.htm
Takže jsem věděl, co bude následovat. Byla to docela sranda, ještě padly nějaké hlášky. Dost lidí koukalo i na mě a ptali se mě co já na to. No co já na to? Zhubnout bych ještě dokázal. Ale jak si ho mám zvětšit? :-/

Po tom striptýzku se zábava teprve rozjela za hranice všedních dní. 🙂 Snažil jsem se střídat pomalý a rychlý písně, a když tak nějak kolem druhý vlítnul na parket vlčák, Pavla se mě zeptala, jestli nemám něco tanečního. Měl jsem. Vrcholem večera byl crazyhit Verony, kde uprostřed zazní památný výrok: „A teď všichni.. a všichni.. a všichni ruce nahoruu.“ No všichni skákali s rukama nahoru jako při šamanských tancích, ti vyšší bez problémů trefovali strop.
Ráno mi ku podivu nebylo špatně. Vzbudil mě ten děsný syčivý zvuk.Vířivka se zama zapíná do proplachovacího stavu, a to vždy deset minut po posledním vykoupání. Tak se asi ráno někdo koupal..

Add minulý víkend:

Angína se konečně dostala do viditelného stadia, takže jsem dostal antibiotika a víkend musím proležet v posteli.Serfuju na netu a televizi mám puštěnou jen jako kulisu.Asi půl hodiny mi tam smažili dechovku, než jsem vstal a vypnul to. No alespoň byla bez reklam. Olina mi v Hannoveru tvrdila, že už i u nás je Deichman, a že jen já to nevím, jelikož nesleduju reklamy. Všichni vynakládají spoustu peněz do reklamy, přitom nejlepší reklamou je spokojený zákazník.V krámě se o tom přesvědčujem každý den.

Idnes je studna dezinformací, přesto to občas čtu. Tak na Idnes se objevil článek o tom, že se začne vybírat mýtné na Nuselském mostě. Až v posledním odstavci cosi naznačovalo, že je to apríl. Super článek, hlavně ta zmínka o spolupráci s Kapšem byla velmi věrohodná.
http://zpravy.idnes.cz/praha-chce-na-nuselskem-moste-vybirat-mytne-feb-/praha.asp?c=A070329_111814_praha_mad
Ještě jsem se kouknul do Práva, z koho že si komančové udělají apríl.“Američané nastupují do Brd“, a „ODS má hodně sponzorů“.Čtu dál, ale zjištůju že toApríl není . Kdo se v tom má vyznat…co je apríl a co ne….to samý už jsem psal před rokem.

Musím říct, že nerad mluvím sprostě, a že spousta slov se dá říct opisem. Ráno za pět minut osm mi volá Gustík do pevného hadnsfríčka, v autě mám Filipa .Jako přemýšlel jsem , jestli si to dám na ucho, jelikož Gustíkův slovník je fakt vostrej.
„Čau Davide, a ty jedinej mi můžeš pomoct.“
S Filipem na sebe tázavě hledíme, co že se jako stalo.
„Toje zas-ráno, mě z toho snad praskne …..“
Oběma nám klesne čelist a nesouhlasně zavrtíme hlavou.
No nicméně, kablíky jsme mu ještě ten den natáhli, takže mu snad neprasknul.

Co jsem to natankoval? No zelenej stojan to byl ale je na tom napsáno Natural 91. Jedu k pokladně, dávám kartu, černovláska za sklem si přitahuje šuplík, ale já na poslední chvíli cukám a kartu beru zpět.

„Víte, já už jsem snad zase zapomněl ten PIN…no možná teda vím, ale na každý kartě je jinej, no já to radči zaplatím hotově. Je to ten poslední stojan.“
„Osmička?“
„Jo.“
„To máte natural 91??“
„No to jsem se taky splet.“
„Takže sedmička?“
„Né osmička, ale natankoval jsem tam omylem 91 místo 95.“
„Z toho si nic nedělejte, třeba to pojede líp.“
„No asi hůř, ale to nevadí.“
„No jasně, tady se lidi třeba spletou, a dají si tam naftu, musíte to brát z té lepší stránky.“
„No všechno beru z té lepší stránky :-)“

Telefon(proč jen mi to připomíná jeden vtip..):
„Čau tati, chci umejt ty kola ale nejde pustit hadice…“
„Jo to je vypnutý venvitř, jdi dovnitř….“
„Rychle, mám vybitej telefon.“
„Vevnitř z druhý strany je kohout.“
„Jsou tam dva.“
„Tak zkus jeden povolit.“
„Pchhhh….Ty volééé sem celej mokrej..“
„Tak je to ten druhej-tohle je vypouštění.“

Co znamená ERROR 10? Prostě ráno netekla voda, tak jsem se kouknul do sklepa na čerpadlo. Na displejíku stálo ERROR 10. Čerpadlo vypínám a znova zapínám a normálně to jde. Mám podezření, že nějak blbě saje, ale naštěstí se to nepotvrzuje. Za chvíli totiž zjišťuju,že protejká záchod, to bude tím.

Středa a vyrážím na schůzku na druhý konec Prahy.Do uší si pouštím TRANCE z autorádia a nálada jse hnedka lepší. U Průhonic už to ale stojí. Pět kilometrů v koloně. Na konci se můj pruh ztrácí, prováděj tady nějakou údržbu středního pásu. Tak schválně, jestli už se Češi naučili pravidlo zipu. Kouknu na chlapíka vedle mě. Zatvářil se hrozně, čekal jsem spíš premiérský pozdrav, ale normálně mě pustil. Dál to popojíždělo až na Kačerov, kde je nutné se zasunout mezi kamióny, a kvalifikovat se tak k vjezdu na Jižní spojku. Jižní spojka chrupka stojí celá, vo tom žádná. Z Říčan do Liboce hodinka dvacet. Černokokostelecká v Uhříněvsi a v Říčanech začíná být taky pěkně drsná, a to v podstatě v kteroukoli dobu. Čím dál tím víc lidí se sem stěhuje a obrovský kamiony tudy objíždějí tu chytrou kamerovou mýtnou bránu.

Ráno pustím televizi.Prý se kvůli chybě Ministerstva hojnosti EU slivovice nebude moct jmenovat slivovice. Možná že to prý naši Europoslanci nakonec zařídí. Takže držme jim  palce, a slivovice bude. Díky EU.

Osobně slivovici nepiju, dycynky jen malýho panáčka na desinfekci.Dvakrát jsem se totiž po ní poblil.Poprvé to bylo na závěrečném večírku poddůstojnické školy v Topoľčanech. Normálně tam byl chlast přísně tabu, ale proslýchalo se, že poslední noc bude mít službu dévéťák-salámista(výstrojní náčelník), a že je to tak dycky naplánovaný, že se všichni zguněj.

Po pár panácích se mi udělalo šoufl a musel jsem jít ven.Záchody byly stejně venku, jelikož ty v budově byly v rekonstrukci. K záchodům jsem už ale nedoběhl. Klečel jsem na trávníčku, kolena na obrubníku a proti mě zvracel Kymlička.Ještě jsme na sebe něco s chehotem pokřikovali, když jsem uslyšel hvízdavý zvuk. Bylo to dynamo skládacího kola dévéťáka. Normálně projel okolo a nic neřek, fakt to měl na salámu. Druhý den mi bylo zle, a musel jsem vyčistit ty kalhoty. Byly na kolenou celý bílý, obtisknutý od tý barvy, co jsme s ní na prověrky natírali obrubníky.

Než se narodil David, trochu jsme s tchánem popili. Tvrdil, že tahle slívka je sedmdesátiprocentní, a že přesně tuhle dodávají na Vládu. Ležel jsem s Olinou v osmým měsíci v posteli, skoro jsme se tam nemohli vejít. V pololehu-polosedu  tupě zírám na lampičku. Takovej ten stav absolutního vožrání kdy se nemůžu ani pohnout. Najednou se mi začaly dělat u pusy bubliny jako z bublifuku. Asi po pátý bublině se Olina probrala, ty lupací zvuky jí přišly divný. Hrozně nadávala, ať to nedělám, ale nedalo se to zastavit. Na oplátku mě ráno vzbudila v 7.00 a musel jsem s ní ject na těhotenskou prohlídku. Né teda až do ordinace jen k nemocnici. Na Tylově náměstí byly už otevřený lahůdky, tak jsem si dal salátek s majonézou a udělalo se mi líp.

Když o tom tak přemýšlím , tak by si tu slivovici klidně mohli ti Europoslanci nechat.

Ano, byli jsme s Olinou na výstavě v Hannoveru. Ten nedodělaný kousek dálnice u Lovosic nás gépéeska prohnala takovejma vedlejšíma silničkama, bylo to ale celkově kraší a rychlejší. Šipky na silnicích samozřejmě ukazovaly jinam, snad v rámci utajení. Slavné dálniční tunely nad Ústím mají samozřejmě omezení na nesnesitelných 60km/hod, zatímco na německý straně na 80km/hod. Cesta tam trvala přesně pět hodin. Německo totiž nemá omezenou rychlost na dálnících(jen některé úseky), a tam kde jí má omezenou, tak méně. Hotýlek s hospůdkou kousek od Hannoveru byl útulný a i jídlo bylo jedlé. Měl jsem domácí rybí tlačenku s opékanejma bramborama a Olina měla řízek. Ráno vyrážíme na výstavu, čekám velkou zácpu. Velký šipky a zelení mužíci nás hnali na parkoviště, měli jsme jec asi ještě dál, ale dali jsme to k Ikee.

Na výstavě bylo hodně známých firem, a i hodně čínskejch obchodníků, co scháněj v Evropě distributory. Jelikož lístky na výstavu platěj i na místní MHD, nechali jsme auto u zastávky tramvaje,a jeli jsme do centra tramvají. Olina se mě ptala, jestli mají metro. Odpověděl jsem jí, že asi né, a v tom tamvaj vjela do podzemí a změnila se v metro.Na okrajích města jsme neviděli žádné beďary nákupní centra, zatímco v centru je obchoďáků spousta.V jednom jsem si vybral zimní bundu mé oblíbené značky Quicksilver. Zlevněná na 110 euro. Vystál jsem frontu u kasy, paní se s každým vybavovala a ptala se na PSČ a podobně. Když na mě přišla řada,paní mi pípla bundu, a na displeji naskočila cena 64.50 . Na etiketě byla ale sleva na 110. Řekla, že těch 64.50 je asi nesmysl, ale zatvářila se, že to nebude řešit. Měl jsem to za 64.50 a místo PSČ stačilo nahlásit ČR. Luxusně rychlou tramvajkou jsme dojeli na kraj města a zbytek autem.

Druhý den pustili dálnici všemi pruhy k výstavišti. Je to takový divný, ject na dálnici v protisměru. Zelení mužíci nás úspěšně donavigovali na parkoviště.Odpoledne po výstavě zase do města.Olina si chtěla vybrat taky něco na sebe, ale bylo to těžký, C&A obchoďák tam má čtyři patra! Akorát při procházení městem jsem se občas namotal do pruhu pro cyklisty.Ty pruhy jsou totiž na každý silnici i na pěší zóně. Čím dál víc jsem obdivoval místní dopravu. Tramvaje mají sklápěcí schůdky. Když jedou na periférní oblast, tak se schůdky sklopí, jinak jsou nástupiště vysoký. Přestupy na jinou linku, nebo třeba na autobus jsou často řešený druhou stranou toho samýho nástupiště.

Read the rest of this entry »