David's Blog

Ano, byli jsme s Olinou na výstavě v Hannoveru. Ten nedodělaný kousek dálnice u Lovosic nás gépéeska prohnala takovejma vedlejšíma silničkama, bylo to ale celkově kraší a rychlejší. Šipky na silnicích samozřejmě ukazovaly jinam, snad v rámci utajení. Slavné dálniční tunely nad Ústím mají samozřejmě omezení na nesnesitelných 60km/hod, zatímco na německý straně na 80km/hod. Cesta tam trvala přesně pět hodin. Německo totiž nemá omezenou rychlost na dálnících(jen některé úseky), a tam kde jí má omezenou, tak méně. Hotýlek s hospůdkou kousek od Hannoveru byl útulný a i jídlo bylo jedlé. Měl jsem domácí rybí tlačenku s opékanejma bramborama a Olina měla řízek. Ráno vyrážíme na výstavu, čekám velkou zácpu. Velký šipky a zelení mužíci nás hnali na parkoviště, měli jsme jec asi ještě dál, ale dali jsme to k Ikee.

Na výstavě bylo hodně známých firem, a i hodně čínskejch obchodníků, co scháněj v Evropě distributory. Jelikož lístky na výstavu platěj i na místní MHD, nechali jsme auto u zastávky tramvaje,a jeli jsme do centra tramvají. Olina se mě ptala, jestli mají metro. Odpověděl jsem jí, že asi né, a v tom tamvaj vjela do podzemí a změnila se v metro.Na okrajích města jsme neviděli žádné beďary nákupní centra, zatímco v centru je obchoďáků spousta.V jednom jsem si vybral zimní bundu mé oblíbené značky Quicksilver. Zlevněná na 110 euro. Vystál jsem frontu u kasy, paní se s každým vybavovala a ptala se na PSČ a podobně. Když na mě přišla řada,paní mi pípla bundu, a na displeji naskočila cena 64.50 . Na etiketě byla ale sleva na 110. Řekla, že těch 64.50 je asi nesmysl, ale zatvářila se, že to nebude řešit. Měl jsem to za 64.50 a místo PSČ stačilo nahlásit ČR. Luxusně rychlou tramvajkou jsme dojeli na kraj města a zbytek autem.

Druhý den pustili dálnici všemi pruhy k výstavišti. Je to takový divný, ject na dálnici v protisměru. Zelení mužíci nás úspěšně donavigovali na parkoviště.Odpoledne po výstavě zase do města.Olina si chtěla vybrat taky něco na sebe, ale bylo to těžký, C&A obchoďák tam má čtyři patra! Akorát při procházení městem jsem se občas namotal do pruhu pro cyklisty.Ty pruhy jsou totiž na každý silnici i na pěší zóně. Čím dál víc jsem obdivoval místní dopravu. Tramvaje mají sklápěcí schůdky. Když jedou na periférní oblast, tak se schůdky sklopí, jinak jsou nástupiště vysoký. Přestupy na jinou linku, nebo třeba na autobus jsou často řešený druhou stranou toho samýho nástupiště.

Read the rest of this entry »

No musel jsem hodně fandit, ale hokejovou Spartu máme ve čtvrtfinále. Naproti tomu bezobranná hra fotbalistů vyústila ve třígólový debaklík.

V práci se střídají lepčí a horší dny. Tak třeba dostali jsme předvolání na Ideopolicii, jelikož někdo jel ve firemním autě před pěti měsíci rychle. Kolik asi každý z nás ztratil za posledních 5 měsíců bodů? Třeba taky všechny že? Jak mám být svobodným a hrdým občanem, když mě schválně dávaj takovýdle ťafky? Kam se krabou Komančové se štípacíma kupónama na řidičáku.Životnost našeho Kaďoura je dva roky + štěstí. V našem případě je štěstí jeden měsíc. Kaďour jezdí, vaří, kropí a divoce bliká červenejma kontrolkama na palubce.Co se týče samotný práce-jasnej postup. Stále něco vymýšlíme, kutíme, montujeme a zkoušíme, a to v drtivé většině případů bez kouřových a svářecích efektů.

Jaro už asi definitivně zvítězilo.O víkendu jsme byli zkontrolovat místní les. Rybník na Jurečku je už skoro napuštěnej, bahýnko je pečlivě navezeno do takových bazénků na políčku. Snad to neprodají někomu jako stavební pozemek. Šerýna se s chutí proběhla potokem, ryby ale neloví. Nebo spíš neuloví.

Divný spřežení. :-/

Tohle je moje oblíbené fotící místo.Je to mezi Poříčanama a Českým Brodem.Báječné místo s horizontem, které stojí za to vyfotit v každém ročním období.

No tak tam jsme bydleli. Poslední den po odevzdání auta jsme pojali nápad ject se podívat do Port de Mogan na trh.Ten nápad mělo asi víc lidí. Posilový autobus se pozná tak, že je o hodně starší, než ten regulérní linkový, a o hodně rozvrzanější. Na trhu byly asi z 80 ti procent normální čínský šitky, zbytek něco místního a něco africkýho.Šílený množství lidí. Největší radost měla Olina ze specielních magnetických korálků za 1euro.

Jarní prázdniny se tedy nad očekávání vydařily, hlavně pohoda, klídek, skořicová pálenka. V Praze vlhko a lezavo, i když už i tady je vidět, že letošní italská zima je nenávratně pryč. V neděli jsme prohlíželi doma fotky z dovolený, ale i jiný. Skvělý je to, že za posledních sedm let jsem fotil i v těch nejobyčejnějších situacích. Z toho je nejvíc poznat, jak se všechno mění, a jak každý den, večer a večírek jsou neopakovatelné.

Jarni prazdniny jsou od toho , ze se ma co nejvice uzit jaro. Tady na Kanarech je prijemnych 25 stupnu, rano je tedy chladneji , asi 18.Ocean ma asi 19, koupani je prijemne a osvezujici. Lituji, ze jsem si nevzal ten spanelsky slovnik. V nekterych situacich se tak tak domluvim anglictinou. Dneska jsme jeli na okruzni jizdu kolem ostrova. V Las Palmas jsme se zastavili na obede. Nebyla to ale turisticka ctvrt, tak pouze jeden z cisniku umel slusne(asi 25 slov) anglicky.Az na konci jsme pochopili, ze menu za 6.75 euro se sklada z predkrmu, hlavniho jida, piti a kavy.V nekterych castech ostrova je jen kameni a trava, v jinych, jako napriklad v romanticke vesnicce s nazvem ¨TEROR¨ , rostou normalne kytky a na svazich je hlina. V TERORU jsme koupili pohledy a mistni med a salsu.V jine casti ostrova je naopak bezne hypernakupni centrum stejny jako u nas.Ackoli je ostrov pomerne maly, na jeho obydlenejsi polovine je 2 az 3 prouda dalnice.

Bydlime v hotelu na skale s bazenem a s vyhledem na more. Krome nas je tu par cechu a velka vetsina nemeckych duchodcu.

Moje chřipka se stává již rezidentní, takže jsem si jí přestal všímat. V sobotu David dostal nápad, že půjdeme do kina. Sebevědomě jsem Olině sdělil, že jdeme na Grandhotel, moc teda nadšená nebyla, chtěla vidět spíš Anglickýho krále, ale výměnným slibem za večerní doprovod na tancování salsy se mi nějak podařilo jí přesvědčit. Kluci šli paraelně na něco historickýho, ale jak nám pak sdělili, bylo to šíleně krvavý.A když to řekli oni, tak to zcela jistě krvavý bylo.
Kdo má rád Samotáře, měl by jít i na Grandhotel. Je to samozřejmě úplně jinej film, i když v něčem dost podobnej. A kdo má rád Ještěd a Samotáře, tomu se bude líbit dvojnásob. Někdo v nějakým komentáři psal, že všechny postavy jsou smyšlený. Jasně, jsou smyšlený, na něco obyčejnýho by nikdo nešel, nebo by to dopadlo jako „Ještě žiju s plácačkou…“.Na začátku se ukáže několik postav, a ty se nadále rozvíjejí. Semtam takový volnější záběry počasí a Ještědu z ptačí perspektivy. Jo a výhoda je, že jsem dopředu neviděl trailer. Trailer dycky ukáže ty nejlepší snímky, ale ochudí diváka o překvapení.
Večer jsme stejně nakonec na salsu nešli.S radostí jsem se podřídil, country je taky dobrá. Že prý hrajou jako „uspavači hadů“. No je fakt, že žádný velký šou to nebylo. Zpěv a hudbu nemohu posoudit, neb mám hudební hluch, ale zdálo se mi to dobrý. Sál byl klasickej, jak z filmu „Hoří má panenko“, výzdoba evidentně ještě ze sivestra. Prostě sranda.
V neděli dáváli na ČT2 „Vlasy“.Myslel jsem , že už mě ta závěrečná píseň nedojme , vždyť už jsem to viděl tolikrát..Dojala mě stejně.
Vedle školy otevřeli EROTIC CITY.Ptal jsem se Filipa, jestli už tam byl.Že prý ještě né.Že jejich učitel a zároveň výchovný poradce školy se kvůli tom uhrozně rozčiloval. No měl by spíš bojovat proti tomu tabáku vedle. Tabák je na počátku každý druhý smrti, kdežto erotika je na počátku skoro každýho života :-))

Rozhodl jsem se přejít na WordPress,v tom wordu to mělo sice svoje kouzlo,ale tohle je uživatelsky příjemnější a rychlejší. Komentáře vítány, pište. Zatím je to provizorní. Dopiluji během příštích týdnů(měsíců). Doménu www.molnar.cz si nechám převést sem a naplním archiv, takže zmizí ta původní úvodní obrazovka na www.molnar.cz
.