David's Blog

Slavia postupuje, jenže jí vidělo jen 10 000 nejvěrnějších. Oni totiž nechtějí být v televizi. Že prý se vyplatí, když nebudou, a pořádně vosolej lístky. Že prej ČT jim nabídla málo. No fajn. Sem zvědavej kolik jim příští rok nabídnou sponzoři, když nechtějí být vidět. To je tak šíleně krátkozraký. Každá propagace je přece příslibem do budoucna. Takhle se jim nepodaří získat nový fandy. Pak na ligu jim bude chodit 3000 diváků. Chodím občas na fotbal, i na hokej, a na fotbale je znatelně vyšší divácký věkový průměr. Nojo v dnešní době vypaldévédéček a online her není těžký si najít jinou zábavu. V tomhle větší vlastní stadion tomu může, ale nemusí úplně pomoct.V Sazka aréně na hokej taky jako nebývá úplně narváno, tohle by hokejisti ale určo neudělali. Je prostě špatný, když se Slavia sama pasuje do role věčně ukřivděnýho týmu. No aby kritika padla i do vlastních řad, tak Sparťani zase byli schopní fandit i soupeři, to vše proti kontroverznímu trenérovi Hřebíkovi. Každopádně fotbalová liga už se pomalu rozjíždí, hokejová bude za chvíli, takže radost, zase bude komu fandit.

Parkoviště před Billou má tu vlastnost, že tam jsou dopravní značky. Nějakej starší pán nedal přednost cyklistovi jedoucím uprostřed silnice(nikoli u kraje, jak by měl) no a trochu vjel do křižovatky.

Cyklista mu sprostě nadával,křičel, a bouchal mu pěstí do kapoty. Škoda že jsem nestál blíž a nemoh se zapojit do hovoru.Za toho cyklistu jsem se styděl. Chybu může udělat každý, ale nadávkama se nejvíc poníží sám ten, kdo je vysloví. Tohle zakomplexovaný chování přece není zvykem v celý Evropě,nebo né? To je znakem Maločešství, který bytostně nesnáším. Slušnost, předvídavost a oční kontakt. To by mělo platit nejen na silnici. Zatím se to ale také učím.

Vždycky jsem si přál mít reklamu na D1. Jak praví pořekadlo, sny se stávají skutečností.

Naproti tomu britský řetězec Halfords všechna auta parkující před Spektrem už druhý den spamuje letáčkama za stěračema. Trošku nedůstojný né? :-/ To by snad mělo být obráceně.. Za stěračema jsou dycky reklamy typu „Koupím Váš vůz za nejlepší cenu“.Njn prostě David a Goliáš 🙂

Třeba s reklamama v televizi je to vůbec zvláštní. To asi není ten svět, ve kterým žiju  né? Sluníčko svítí, rodinka si dává na rohlík margarín, a svorně tvrdí, že je to lepší než máslo. Parta hubených a atraktvních chlapíků sedí v nezakouřený a čistý hospodě.Já osobně jsem nikdy takovouhle partičku v hospodě neviděl.Tlustý a plešatý chlapi v montérkách, to jo. Všechny ženský jsou hnusný a smrděj, a proto se musej každou chvíli malovat a vonět.Prodejci Amway se alespoň zeptají, co potřebuju, ale Unilever ten se neptá. Ten jen nakydlí do televize reklamu, a do regálů výrobky. U pokladny udělá prodavačka pííp, a je to moje. Naštěstí doba internetu má tu výhodu, že názory jsou různé, a že se zákazníkem je nutno pomunikovat obousměrně.

Film Vratné láhve. No není co dodat. Další film, u kterýho jsem všechny niance nepobral hned při prvním shlédnutí. Na něco mě upozornili už spoludiváci v kině, něco co se smáli oni, tak mi zase moc vtipný nepřišlo. Bál jsem se, aby to nebylo moc o tom stáří, a aby to nebylo moc depresivní. Né není to depresivní. Ty generace se tam tak nějak prolínaly. Je pěkný, jak si kupuje knížky s tím, že si je přečte až na sklonku života.A že ještě sklonek není, že je podzim. Je dobrý mít možná nadbytek knížek. Taky si nahrávám na DVD věci s tím, že se na to jednou podívám. Taky mám schovaných asi 500 dopisů z vojny s tím, že si je ještě jednou přečtu.Je třeba mít zásobu snů, když se některý stávají skutečností. 🙂

Normálně nám teče do lodi. Naštěstí malinko. Ten laminát už je v jednom místě tak prošoupanej, že prostě propouští. Njn. Kánoe klasická otevřená Vydra, máme jí už devět let bez jediné opravy, či nátěru. Dvacet kilometrů, to je za chvilku, navíc to docela teklo. Bylo tam pár vyloženě mělkých a pomalejších úseků, většina toku je ale poseta peřejkami, takže žádná nuda. Třeba cvičná peřej Hubertus a pár dalších. Před provaleným jezem se jdu radši podívat, kudy na to. Noha se boří to tmavě černýho bahna, pokuším se to trochu umejt. Na mokro jsem zvyklej, tohle ale navíc pěkně smrdí. Takže ten provalený jez jsme jeli, druhý ale byl s válcem, ten nejel nikdo. Byli jsme domluvení, že nás Olina vyzvedne v kempu ve Vojkovicích. Asi 800 m před kempem, je most. Na něm spousta lidí, a všichni nás tak nějak povzbuzovali. No jo, okolo nás startovaly takový podivný plavidla. Nějaký piráti a autobus. Tý brďo, kam jsme se to dostali? To je přesně scéna z filmu „Jáchyme, hoď ho do stroje“ eventuelně „TAXI TAXI „. Držíme druhou pozici, když uslyším zvuk spalovacího motoru. V rákosí jsou hasiči záškodníci, a všechny účastníky závodu nemilosrdně kropí…Schytali jsme to taky, ale to už vplouváme do cíle na prvním místě.:-) Prý se ale hodnotí exkluzivita plavidel, takže vyhraje asi ten autobus. Pán v cíli docela vtipně komentuje dojezd ostatních plavidel, zatímco my si už dáváme cílový párek a nakládaný hermelín. To už doráží Olina a nakládáme kánoi. Do příště budu muset udělat první rekonstrukční nátěr. Mohl bych na to hodit nějakou reklamu :-))

Jelikož nemám vodoěsnej foťák, fotil  jsem mobilem, a jen když jsem se odvážil ho vyndat z aquapacku.

Tohle už je večer s živou hudbou.

Je to tak. Trabi prostě žije. Stále jezdíme i v jednadvacátém století na naftu a benzín. Teda všichni ne. Honza například už přes rok jezdí na olej z Lídla. I v zimě. Letos teda žádná zima nebyla, ale stejně mi to hlava nebere. Evropská auta vyráběná mamutími koncerny jezdí stále na ropu, přitom kdejaký kutil si upraví motor a jezdí na olej. Jasně olej se nedá efektivně zdanit, takže v tom to asi vězí. Ale až budou mít satelitní mýto všechna auta, a jako že EU se svým Galieem k tomu spěje, tak si budeme moct jezdit na cokoli. Otázka je, jestli v tu dobu nějaká ropa ještě zbyde. Nechci být špatným prorokem, ale v tomhle ohledu mám obavy.Teď to vypadá, že je ropy dost, ale kdo ví. Klimatolog Václav Klaus tvrdí, že máme šetřit energií, tak šetříme, a odpad třídíme. Alespoň trochu.

Teplota vzduchu je teď opravdu Africká, ale zase třeba minulý srpen byl chladný, nebo předminulá zima byly hodně sněhová, takže to nevidím tak moc tragicky.Ono o čem mají být zprávy, když politika je už v našich končinách samo o sobě sprostý slovo. No včera jsem se zase díval, a první zpráva byla o tom, že soud rozhodnul, že nějaká holčička nepojede na tábor. A to prosím na veřejnoprávní televizi.Na CNN dávali tuhle nějakou podrobnou reportáž o Iráku(to je tam, kde je hodně tý ropy).Bylo to docela zajímavý. Závěrečný konstatování jenoho seržanta, že je po čtyřech letech a čtyřech misích vyčerpaný, vystrašený, naštvaný a frustrovaný bylo přirovnáno ke stavu celý jejich armády. Proč tak složitě že? Našinec by řek že je to prostě v p.

Děti 2007 na kamenčáku.

A před rokem.

Tak konečně jsem přemluvil Olču na Pusinky. Nedávají je už ale v žádným multisegmentplexu, ale jeli jsme do letního kina na Střeleckém ostrově. Letní kino se sestává z několika set plastovejch židliček, a z maringotky s promítačkou.

„Tebe zase někdy vemu do kina, ty blbe,“ povídá holka štěněti černýho krásnýho psa podobnýho labradorovi. Pes prostě zlobil v kině, sem totiž psi smí.

Prvních pár minut nad ubrusem plátnem vylétal ohňostroj z Karlovejch lázní, takže šlo taktak vnímat děj. Čekal jsem , že se mi to bude líbit, a líbilo se mi to. Je tam pár takovejch drobností, který jsou odečtený z reality, a který dosud nikdo takhle nepojmenoval.

Dobrý filmý jsou o realitě, a realita je plná dobrých filmů. Sám jsem třeba zažil scénu z filmu Volný pád. Tu jak je D-fens překvapenej, jaký je rozdíl mezi hamburgříkem na obrázku, a tím skutečným. Přede mnou stála paní s vnučkou, a kupovali si kuríto. Bylo vidět, že paní moc často do KFC nechodí. Obsluha jí to začala sázet na tácek , a ona se najednou zeptá:

„Co je tohle?“

„No to je to kuríto.“

„Tahle placka?“

„Chcete to ještě?“

„………….No tak jo.“

Ještě když si sedla s vnučkou ke stolu , tak s upřímným, a trochu odevzdaným úsměvem konstatovala:
„Na tom obrázku to teda vypadá jinak.“
Kalašnikova naštěstí nevytáhla.

Btw, co třeba Smrtonosná past 4.0? Klišé. Fakt jako slabý, slabý, slaboučký. Když přehlédnu ty nereálný počítačový reálie, hrozně slaboučký příběh. Za ty prachy bych snad takovej storyboard napsal i já.

Igor je v armádě, a občas jezdí na mise do takovejch těch zánětlivejch oblastí. Tuhle jsem mu volal, jestli se nesejdem v Chomutově.

„Nesejdem, zítra jedu do Tunisu.“
„Ono se tam něco semlelo? Nic nevím. A to jsem se zrovna ráno koukal na CNN.“
„Né na dovolenou.“
„Jo ták.“

Že mi to ale nepřišlo vůbec divný? Njn, tyhle breaking news průšvihy jsou skoro každej den.

Vlastně jsem tam jel jako pedagogický dozor Filipa a tří jeho vrstevníků.Nejsou povoleny velký profi foťáky, ale jen krabičky na mýdlo.Takže jsem ani moc nefotil.

Den první.

Ubytovali jsme se v utečeneckém táboře stanovém městečku. Stany, kam se podíváš, skoro jediný místo už bylo jen na políčku brambor.

Každý dostal obrovský pytel na odpadky s tím, že zálohu 50Kč dostane zpátky, jen když ho přinese při odjezdu plný odpadků.

Festivaly jsou od toho, že se jen tak vesele polehává na trávě a popíjí, žádný tlačenice

Karamelo Santo – IniánskýJazzLatinPopFolkRockPunk. Nevím, žánrově se to nedalo zařadit, ale bylo to dobrý.

Divokej Bill. Dobrý, ale divoký to moc nebillo, spíš taková pohodovka.

Break pořád básnil o nějakým Tleskačovi a o stylu SKA. Dokonce jsme frontmana potkali u stánku na kafe. Break na něj jen výstražně(a drze tak jak to umí jen on) štěknul „Tleskač“. Tleskač na nás jen spiklenecky mrknul. Myslel jsem , že se znají, ale prý ne. Pak mě Break zatáhnul do plnýho kotle lidí, že prý už to začne. SKA znamená skákat. A to hodně. Lidi do sebe naráželi a tvořily se malý protichůdný lidský vlny. S plným pivem jsem se naštěstí dostal ven mimo kotel, dokonce i Break s Duškou si stoupli o kousek dál. Šel jsem spát asi v jednu, pár piv a koktejlů mělo naštěstí tlumící účinek .Usnul jsem i na bramboře a to za stálého zvuku místní 2kW HIFI soupravy u občerstvení.

Den druhý.

Ráno při probuzení hudba hrála zase, nebo ještě pořád. Nasnídali jsme se ve stanu. Areál už byl otevřený, i když ještě žádná kapela nehrála. Co takhle dát si nějakou onlajnovku sponzorovanou EA Games? Válka. Arabové proti amíkům. Hrál jsem převážně za ostřelovače, i tak jsem to dost lamil. No nejsem válečnej hráč. I tak amíci dostali za vyučenou. Venku mezitím pěkně sprchlo a zadul větříček. Stan Ou-tú nový proud v komunikaci tak nějak splasknul.

V klidové části festu byly různý atrakce, mezi kterými jsme si nejvíc oblíbili stánek Frisco. Frisco je taková jablečná limonáda. Když jsem Breakovi, nebo Filipovi říkal, že si jdem dát něco nealkoholickýho, tak tím jsem myslel Frisco.To jsem ještě nevěděl, že to tak úplně nealkoholický není.

Gaia Mesiah Je to tvrdý, ale to dobrý. Zírám na zpěvačku. Tomu říkám skákat do rytmu. Králíček duracell.

Anna K Chtěl jsem slyšet, jaká je naživo. A je výborná. Kvůli dešti na chvíli museli přestat hrát, ale při poslední písničce při slovech „A tak ná_ám vzali nebe“ ze zadní strany skrze protrženou síť vysvitlo slunce. Dokonalá choreografie.

Tři sestry a Uhlíř Taková hospodská oddychovka včetně funkční pípy na stejdži. Jestlipak zahrají „hájvej číslo jedna a poní jede king“? Jo zahráli.

Chinaski Za čtyři víčka od Frisca mám červenou pláštěnku.No stál jsem dost vzadu, takže to nebyl ten zážitek. Mají ale novou písničku, ve které trefně hodnotí poslední rok v poblitice.

Clou. Jediná chyba byla, že hráli tak pozdě, a po tolika přeháňkách. „Kávrmíí“. Jestli má někdo šanci prosadit se venku, tak jedině Clou. Přišli mi dokonce ještě lepší, než Killers, který byli hned první den. Hlavně zpěv.

Stany naštěstí přežily téměř v suchu, větrem padly pouze předsíňky.

Den třetí.

Dneska jsme hráli za číňany. Frontová linie se stabilizovala na řece, takže jsme urputně bojovali o most.

Bára Zemanová Dobrá, a jednou bude určitě ještě lepší.

Die Happy No tak ti už dobří jsou. Teda hlavně Marta. Jestli někdo donutí obyčejný lidi zpívat, tak je to jedině ona.

„…..We are the ordinary people…….. „

Čekal jsem, že signál bude. A opravdu je. Digitální televize má nový a nejsilnější vysílač. Naopak ráno mi na chvilku nešel CS LINK ze satelitu. Včera totiž odpojovali staré cracknuté karty, tak jsem musel vypnout a znova zapnout receiver. Nojo no, vůbec nechápu, jak tyhle nový technologie řeší běžní uživatelé. Né pro každého jsou digitální technologie prací a koníčkem. Třeba na příkladu Garminu se mi ukazuje, že nejvíc času a peněz ušetří ten, kdo přijde a řekne, že ničemu nerozumí, a chce poradit. Pro nás je to nový klient, a navíc nový marketingový pracovník, který pracuje zdarma. Doporučuje další. Má to však dvě podmínky. Za prvé dobrý produkt, a za druhé ochotný prodavač. Záměrně nepíšu levný produkt, protože levně nakoupené elektronické krabičky už má doma v šuplíku každý, pokud teda už neskončily v popelníci. Takže zpátky k Bukové Hoře. Vysílá v MPEG-2, Zatímco už je jisté, že do tří/pěti let se bude vysílat v MPEG-4. Takže hurá pro krabičku MPEG-2?Kdepak. Co ten datový tok? Vždyť je to při prudkých pohybech kostičkovaný. No jasně, málo, zoufale málo kvalitní, když uvážíme dnešní hvězdné datum 01.07.2007.Na satelitu(alespoň CZECHLINKU) je to o moc lepší, byť v MPEG-2.Takže když už krabičku, tak satelit, a do televize kabel HDMI.

Fotky čerstvé:

Fotky archivní:

Tentokráte jsem měl za úkol o NEZABUdickém víkendu vyzkoušet dvě Gépéesky. Vůbec jsem všem tvrdil, že jsou účastníci reklamního setkání Garminu. Oběd zdarma ovšem nebyl-příště se musím polepšit.

Skryje u Křivoklátu. Tady se skryje každý. I vedoucí světový operátor-rozuměj mobilní zde nemá signál. Jasně, signál je pouze Vocamcaď-Pocamcaď. Nebo jsem si možná nezaplatil ty extra víkendové hovory. No tady ta telefonní budka na návsi dává smysl. Svíčková byla poněkud světlá, né typycky hospodska, ale dobrá. Koupání v Berounce bylo báječné, byť barva řeky byla po deštích trochu nevábná. Ostatní se nekoupali, šli se podívat na nějaký jezírko.To už Olinu bolela pata, tak jsem jí důrazně upozornil, že se vracíme nejkratší cestou.Že tady jsme na rekreaci. Připojilo se k nám pár odpadlíků, zatímco „A“ tým pokračoval delší cestou do tábora. Posledních pět kilometrů jsme jeli poněkud nesportovně stopem.“A“ týmu jsem predikoval, že dorazí v osm. Dorazili po devátý. Částečně proto, že šli na večeři, a částečně proto, že zakufrovali. Njn tady mapa nestačí .Tady by se jim ta Gépéeska, (možná i jen buzola)hodila.V neděli jsem měl U rozvědčíka kuřecí řízek, a slintal jsem po okolních talířích s krásně tmavou svíčkovou. Spravil jsem si chuť až v týdnu v restauraci ve Spektru, i když tak tmavá, jako U rozvědčíka nebyla.

Slunce v objektivu-kouzlo nechtěného.

Žlutá je cesta tam, zpátky jsou to ty černý kuličky na silnici.“A“ Tým se vracel zpátky po modré(fialově je značena přibližně jejich plánovaná trasa).

Účastníci zájezdu.

………………………………………………………………………………………………

Po delší době, snad po půl roce jsem poslouchal rádio. Večer po devátý hodině hrajou všechny stanice báječně.Akorát nechápu, proč na tý frekvenci 97.2 pořád za každou písničkou křičí „Hrajeme jen to nejnovější!!“ Všechny písničky už jsem totiž znal, tak jakýpak nejnovější? Ale odkud je znám? No možná z Óčka. Každopádně zas tak moc nový nebyly.Na veřejnoprávním rádiu byl rozhovor s chlapíkem, že se jaksi nepovedla ta zakázka na bitevníky Alca. A že ty letadla nikdo nechce ani za zlomek ceny, a že jsme na to m prodělali přibližně 100 000 000 000 Kč.Dřív bylo na penězích napsáno, že jsou kryty zlatem, a ostatními aktivy.Těžko říct, co je kryje dneska. Dole je akorát nápis Kulhánek. Asi že tahle měna kulhá na obě nohy.

Málem jsem si vyhodil telefon do koše. V KFC jdu vyhodit krabičky od oběda do koše THANK YOU. Už už jsem to tam hrnul, když jsem v tom binci uviděl telefon. Hrábnul jsem pro něj a zachránil ho. Tak tomu říkám vyndání v pravou chvíli. No zase by ta ztáta měla nějakou výhodu. Polovina mojí práce je být na telefonu, takže bez telefonu bych byl rázem free a bez práce. Když jsem tvrdil, že nechci drahej telefon, protože bych ho hned spotřeboval, tak to jsem si rozmyslel. Nokia totiž vždy i při mém používání vydržela minimálně 24 ,měsíců. Před pár týdny jsem si teda koupil „NOKIA E61I“. To „I“ na konci znamená, že se jedná už o finální model. Super kompromis, dá se to nosit v kapse jako telefon, a v nouzi se dá i mailovat, nebo surfovat na netu, nebo fotit.

Není pravda, že každý výlet s Milanem končí návštěvou v nemocnici. Minule a teď to byla výjimka. Jistý je,že na inlajnech se dá zlomit nejen ruka, ale i klíční kost. Takže večer na pařbu šel Sam s náma už jako jednorukej bandita. Strakonice jsou báječný město, který jsem na vojně ani nestačil poznat. Kasíno, hrad i kemp stojí na původních místech, a mám pocit, že se toho zas až tak nezměnilo.

Jé v televizi dávali reklamu na Wiičko. Teď zrovna hraju „WII EXCITE TRUCK“. Ještě mi chybí asi tři mise, abych se dostal do třídy SUPER EXCITE.

Poslední díl seriálu „Pozůstalí“ byl jeden z těch lepších pěti posledních naprosto hororových.

Už před pár díly se Clair divila, že je je jí nový přítel republikán. Chvíli to vypadalo, že spolu budou chodit, ale nakonec zůstali jen lepšíma kámošema. Teď nakonec seriálu Clair odjíždí někam daleko, a vypadá to tak, že už se s ním třeba nikdy neuvidí. Nevím, jestli si ten citát budu pamatovat přesně, ale vyznělo to asi takhle:

„Slib mi, že když ten váš magor napochoduje do Iránu, tak se nenecháš dobrovolně naverbovat, a nenecháš si ustřelit palici… né slib mi to.“

Pomaturitní večírek po dvaceti letech, a já klidně přídu pozdě. Žito na mě hned na pět metrů volá, že večírek právě končí, a že další bude , až mi bude 57. Kluci vzpomínali na drsné hodiny matematiky:

„Tuhle se mi zdál šílený sen. Byl jsem na hodině matematiky s paní profesorkou Láskovou. Jsem normální?“

„Mě …. se o tom občas zdá taky.“

Mě se to teda nikdy nezdálo, zato jsem se během těch dvaceti let několikrát proklínal, že jsem ve škole nedával větší pozor. Na rozdíl od elektriky, nebo fyziky jsem si to nedokázal představit. K programování není potřeba znát celou středoškolskou matematiku, přesto jsem se musel několikrát něco bleskově doučit.

Týjo.. Praha je úplně prázdná. No to je tím, že je tady na návštěvě Bušík.  Všude spousta policajtů, a před Hiltonem ho dokonce stráží sovětský obrněný transportér BRDM-2. Bušík Prý přijel na křest nějakýho cédéčka od nějaký bývalý nebo současný ministryně. No Pink mu taky nazpívala hezkou písničku. http://www.sonybmg.cz/video.php?video=VmaK7AgQS63Gkvg

Při večerní procházce jsme viděli startovat balón.Vybrali si políčko mezi dráty vysokého a velmi vysokého napětí. 🙁 Start se naštěstí poved.

Před Spektrem vypadly semafory, bylo teda potřeba dávat přednost.Zvládli to téměř všichni.