David's Blog

Avril.

Vánoční dárek s nejdelším poločasem rozpadu.Olina nám s Filipem koupila lístky k vánocům, takže jsme se mohli půl roku těšit. Že ví že to poslouchám. No jasně, že to poslouchám, i když poslouchám skoro všechno, nemám vyhraněný jeden žánr. Jsem technopoporockista. Od Avril mám rád hlavně takový ty pomalý písničky, a ty tam byly slyšet taky, takže spokojenost.

Sex ve městě.

Jako fakt dobrý. Na seriál jsem se občas díval, a tady to schválně natáhli do delšího příběhu, když mohli. A v kině je toho vidět taky mnohem víc. A v originálu mají holky i sympatický hlasy. Takže kdo má rád seriál, bude mít rád i film.

Bobule.

Tak tohle jsem čekal lepší. Dobrý námět, ale v jednotlivejch scénách to někdy dost skřípalo. Určitě pár gegů tam bylo dobrejch , spočítal jsem asi tři. Hlavní hrdince nebyla dopřána víc než jedna souvislá věta, takže to by klidně mohla hrát i modelka ( a teď mě apadá, že jí možná dokonce hrála). Ale jako chlapík za mnou se smál hodně a vždycky radostí vykřiknul, když přišel na pointu.

Ráno jsem si musel odskočit na Praskačku, přijel pro mě Radek. Chrtí závody byly taky pěkný. Kluky dokonce mezitím napadlo sbalit všechny věci a stany do auta, jelikož jsme se rozhodli večer odjet.

Tleskač měl blbý narážky na Spartu jako ve myslu že se ptal:

„Máte se dobřé?“

„A souhlasíte s výrokem Smrt Spartěé“

Takže jsme se sebrali a odešli. Počkej Tleskači, do roka a do dne.. příště si na tebe něco připravíme 🙂

Našli jsme na ovládání vrat hangáru německý nápisy, a nevěděli jsme, jestli to je z období NDR, nebo ještě starší.

AnnaK se pořád usmívala, to potěší. A jako přídavek ještě dala lidovku.

Clou jsou fakt jako fakt dobrý.Takovej energizér. A nová deska bude 🙂
The Ghost z Faerských Ostrovů jsme stihli jen konec, což byla chyba. Je to dobrý. Užili jsme si alespoň Holly Fuck. Skupina Holy Fuck je něco mezi technem a punkem a  Reinhardem Lakomym. Škoda jen že nepřidali- tohle bylo vážně překvapení.

Chtěl jsem vidět ještě Kabáty, jelikož to moc neznám, teda kromě tak třech písniček. Kabáti měli svoje světla a neustále s nima šajnili do publika. Jako proč? Hudba jednoduchá a pěkná, přesto jsem tentokráte v kotli zůstal docela klidný.Kabáti jsou poseři pózéři a kromě asi dvou písniček ty texty jsou fakt blbý. Vedle mě skákaly nějaký holky se slovy „Tak jdem a všechno rozbijem“. A zpívat tak jdem a všechno rozbijem mi připadá trochu lascivní. Kdyby zpíval anglicky tak mi to snad tak nepříde. Spíš mě baví tvořit, než bořit, tohle mi nějak nejde přes pusu. Ale třeba písnička „Kdoví jestli“ s flekatou pravdou mi zase sedí, takže tak..

Kluci mezitím byli na nějakejch Arabech, prý taky dobrý. Asi 23.15 jsme odjížděli.

Odkazy v mém archívu: RFP 2007, RFP 2005

Pršelo naštěstí jen dpoledne, takže chvíli jsme si v autě něco četli, a pak Battlefield. Odpoledne se udělao zase krásně, takže už se zase dalo polehávat na trávě.V místním zpravodaji, který tam rozdávali, jsem měl fotku a odpověď na anketní otázku.Pamatuju si docela jasně že jsem těm holkám říkal do diktafonu, že mi je 39, přesto mi tam napsali 29.

Mochíto bylo docela dobrý, teda alespoň v úrovni stánkového prodeje. Tentokrát zase usnul Filip u řevu jedný Ska skupiny z Německa. Jako řezali do toho pěkně, ale tak nějak tvrdě. Mexičani byli o fous lepší. Aneta si hraje na kytaru sama (ano i kvákavý sóla), a má v kapele houslistku. Všechno gradovalo Enter Shikari A Offspring. Offsprings určitě nepřijeli s celou výbavou,  světla třeba byly jen ty standardní, přesto to byla zlatá tečka dne. Samozřejmě jsem je chtěl vidět co nejblíž, takže jsme stáli hned u pódia. Jako normálně nehrozím, i když dnes o deset let mladší si to klidně můžu dovolit.

Předpověď počasí byla mimořádně špatná. Potřebujeme minimálně pláštěnky a já i druhý boty, co jsem si zapomněl. Do navigace cvaknout nejbližší gigacentrum a jede se. Stejně mi chyběj trekový boty, tak snad budou něco mít. Chtěl jsem nějaký drahý kolem 2000 až 3000, ale bohužel v mým čísle měli jen levný za 700, dokonce mi i sedly a vypadaly dobře. Nerad kupuju levný věci , no ale pro jednou..  když zase tolik netrekuju..

Jako první atrakci jsme navštívili tradičně Game zone od EA games. Vlastně jsme tam chodili každý den minimálně 2x  na hodinu, když nic dobrýho na stejdžích nedávali. Betlfieldy dvojky, klasická multiplayer akce. FIlip mi poradil, že mám hrát za Special forces, jelikož má nejlíp ovladatelný zbraně. GOOD 🙂
Dokonce jsem jednou i vyhodil do vzduchu tank cé čtyřkou.

Pár koncertů samozřejmě bylo taky, dokonce jsem i na chvíli usnul před jednou stejdží. Vedro vedro, kolem občas voněla tráva. Pak ale začala čína, a vypadalo to, že bude pěkná buřka. Myslel jsem, že upravíme stan, aby neodletěl, ale on už mezitím částečně odletěl. Má tak pitomou nafukovací předsíňku, že bysme ho museli furt hlídat. Stál zrovna na návětrné straně uličky, tak sme se rozhodi vzdát to, a přestěhoat se do pohodlí auta, a Hřídelovi dát do malýho stanu ten náž jako zátěž.

V klidu jsme si pak mohli užít večerní deštivé koncerty, Tři sestry a Uhlíře. Na kaiser Chiefs jsme se dívali z dálky a z pohodlí Týmobajl dobíjecího stanu. Za  setmělou oblohou stejdží  fůra blesků jako  dokonalá přírodní světelná šou.

V autě je fůra místa na spaní, což neplatí o kyslíku v případě sundání vlhkých ponožek. Naregulovali jsme si malé škvírečky tak, aby šlo ještě dýchat, a aby mi nepršelo přímo do tváře.