David's Blog

Zastavila nás tam nějaká slečna,se slovy : „Jéé vy jste češi, sem vůbec nejezděj, já tady pracuju v restauraci, a dva měsíce sem tu neslyšela mluvit česky.“ A poradila nám místní vyhlídku, a pak taky výlet na nejsevernější mys Malorky s majákem.  V Canyamelu , kde jsme bydleli, nás dokonce i češi obsluhovali.Na Malorce jsou místa, kde je vedle sebe stojí hotel na hotelu (z toho by mi asi fakt prasknul), a místa, kde není nic a turisti se tam nedostanou. Canyamel je něco mezi, taková větší vesnice. Dokonce v našem 2 a1/4 hvězdičkovém hotýlku s náma bydlel i jeden současný ministr. Vládní apartmá :-). 

Už při startu na Ruzyni se to letadlo divně kývalo. TOHLE přece není nomální, uklidňoval jsem se, že pilot dával míň plynu, aby šetřil. Při přistání to samý, kývá se to ze strany na stranu ve dvouvteřinových intervalech. Dosedáme na jedno kolo, na první pohled dost nakřivo. Pár ženskejch zaječí, tři vteřiny  strachu a pak druhá rána, sednutí druhýho kola a hned k tomu předního. Buď to pilot zkoušel na růčo, nebo je nějak špatně nastavená automatika.

Na hotelu mi dali heslo na místní WI-FI za 14 euro na 7 dní, což  se vyplatí :-).Takže vodafouni můžou zůstat vypnutí,  a můžem večer vesele skajpovat  i s obrazem.

První den bylo potřeba se trochu aklimatizovat takže jsme se váleli na pláži. Moře modrozelený. Večer jsem ještě zašel do místní půjčovny pro auto. Chevrolet 1.4, je to něco jako Fábie , akorát že možná eště lepší. Dokonce má i klimatizaci a v autorádiu někdo zapomněl přepal s názvem SUPER VENTAS. Večer PIZZA, a číšník se chlubil , že má manželku z Košic. Evidentně nechápal rozdíl mezi „dˇ“ a „j“ . Ale zase „ř“ mu šlo perfektně. S angličtinou tady zatím vystačím, v tý malý knížce, co máme s sebou totiž není výslovnost, takže se stydím něco španělsky říkat.

Druhý den jsme navštívili místní akvárium a odpoledne jsme ještě něco nakupovali.

Dneska akvapark s westernovou tématikou. Hned na první atrakci jsem ztratil klíč od trezoru, prostě mi spadl z ruky. Problém  vyřešili za 5 minut, supervizor mi otevřel univerzálem po kontrole ID(občanky) a za 2 euro jsem dostal nový klíč od jiného trezoru.Ten jsem pro jistotu svěřil Olině. Žlutý skorokolmý tobogan z třiceti metrů  vypadal totiž dost hrozivě. Vlastně to byla první atrakce, kterou jsme chtěli o patro níž vzdát. Nakonec jsme s Filipem vylezli až nahoru, tam nikdo akorát obsluha. Čekali jsme pětiminutový vysvětlování jak na to, plavčík ale jen křížil ruce, a ukázal jako že FIlip může jít.Jasně.. pohoda. Jel jsem teda až za ním, prostě jsem dle rady jen zkřížil ruce a vyjel. Volný pád to teda není, ale moc nechybí. Nicméně pohyb je plynulý a nevypadá to nebezpečně. Večer jsme si ještě prohlédli centrum hlavního města a katedrálu. PEPSI 2L tady stojí 1,15 a dvě lahve 2,15 což je historicky první případ, kdy je to levnější než u nás.(32 až 33 Kč).Na výjezdech z dálničního obchvatu hlavního města se píše, kolik minut jsou fronty na který směr, např 2 min, 5 min, atd. Jinak je ovšem doprava plynulá, na hranici centra je i dost podzemních pakovišť. Asi normální, ale pro nás je to Luxus-Amerika.

No je tu pár drátů no. Takovej kontrast přirody a techniky.  

Tentokrát byly Nezabudice bez Oliny, jelikož byla v Řecku.Samozřejmě, že byl táborák, i svíčková U rozvědčíka. U svíčkové uznávám jediné-čim tmavší, tím lepší.Převozník s bidlem už není dneska zase tak obvyklý povolání, tady ale stále funguje, a na přivolání přívozu se mlátí do kolejnice  zvoní. Špatné počasí se nám vyhnulo, pravda k ránu ve stanu je vždycky trochu zima, ale s tím se počítá.To by pak byla houby romantika že?

Stopařka stála u cedule Říčany. Na tom není nic neobvyklého, protože tady se občas PID autobusy porouchaj, nebo díky neznalosti řidičů jedou jinam, nebo jindy. Vidím jí asi na sto metrů, tak jako ukazuju palcem dolů, jako že nikam daleko nejedu, a tudíž nemá smysl zastavovat. Dál sleduju cestu přede mnou, a hlavně druhou stranu. Tam totiž stávají místní strážníci a na otevřeném poli, kde čistě náhodou platí ještě padesátka, s oblibou měří rychlost.Takže jsem stopařku zahlédl znovu až v okamžiku, když jsem jí míjel, tak se mi zdálo že měla snad vyhrnutý triko až nahoru a prsa venku. Dobrý den …….. teda. Nebo se mi to jen zdálo? No asi se mi to nezdálo, jelikož  nějací Davidovi kámoši jí prý viděli taky. Zastavili ze zvědavosti a byla prý opilá.

Filip navštívil Zombie walk 2008 v Praze a druhý den už byl na jůtubu.My to nějak nestihli.No snad příště.

Krajiny.