Archive for Květen, 2007

Divočáci v Praze, Potěmkinovka v Brně

Pátek, 25 května, 2007

Šli jsme s Fandou do Nedvězí, bylo asi jedenáct večer.Silnice jde sice po poli, ale je tam takovej tmavej úsek. V podstatě jsme viděli jen hodně málo. Najednou něco přecházelo přes silnici. Na zajíce moc malý, a na srnu moc nízký. Kvi kvi kvýýk. No jasně, divočák. Mašíroval si to do lesa.

Když jsem minulý týden psal o svém poněkud zvlažněnějším tempu sledování televize, ještě jsem netušil, že je to obecný trend .Prý meziročně poklesla sledovanost o dalších 10 procent. No kdo by se divil že? Z posledního týdne si vzpomínám jen na fotbal, a na regionální zprávy z Brna. Primátor tam nechal vyčistit od grafity ulice, kterými pojedou prezidenti. Teda.. vyčistit…ehm.. Byl tam záběr, jak nějací maníci natírají docela nový krásný hnědý dlažbový sokl hnědým balakrylem.Pak tam mluvil přímo zástupce primátora(ČSSD ..nebo ODS… no není to jedno?), že to není tak, jak si všichni myslí. Že to jen chtějí mít hezký. Hezký to bude, dokud se ten balakryl nezačne z tý dlažby loupat. Být já na jeho místě, tak bych právě nic nevylepšoval.Ať to vypadá tak, jak to vypadá. Naopak. Ukázal bych jen to špatný, aby na mě zbylo víc dotací z EU. Vždyť o tom to přece celý je. Nebo jsem to špatně pochopil? Nebo to češi špatně pochopili?

Celý týden jsme pracovali na bazénu-je to teda spíš větší vana. Původní moje představa dát ho na terasu vzala za své, když jsme zhodnotili čas dopadajícího slunce na místo, kde měl původně být. Takže je nakonec na zahradě, takže pidizahrada se ještě zmenšila. Navic jsem to trochu prokaučoval, a neobjednal jsem si montáž. Takže nikdo teď v sezóně samozřejmě nemá čas, takže to se střídavými úspěchy bastlíme sami.

Road test 🙂

road-test1.jpg

road-test2.jpg

Čas na šou:

Pátek, 18 května, 2007

Bestiář je takový románek pro ženy.Docela jsem se bavil, i když jsem šel skoro pod nátlakem.Mám radši roudmůví, na Pusinky se mnou nikdo nechtěl jít a už to dávají je n v jednom multiplexu, no uvidíme.

Lidi mají rádi jednoduchý věci. Koupil jsem Olině 19 palcový LCD monitor, a ona si tam nechala rozlišení 1024x 768, protože se jí líbí ty velký písmenka.Co je horší, že s tím automatizovaným světem nějak ztrácíme základní dovednosti. Rozdělat oheň, otevřít konzervu, chytit rybu.

Ráno se nemůžu probudit… Když nemusím do práce, tak se proberu po šestý, pustím televizi a za chvíli znova usnu do půl devátý. Když musím do práce, je to horší. Slyším, jak vstává David a od třičtvrtě na sedum se snažím si užít tu dobu do sedmi tím, že dřímu, a v duchu se snažím zastavit hodiny.Tohle je ta nejkratší čtvrthodinka za celý den.

Když něco na silnici pokazím, tak s úsměvem mávám a omlouvám se. Při výjezdu z parkoviště jsem nedal přednost jednomu chlapíkovi v Oktávce. Kupodivu se nerozčiloval, ale usmíval se. To je divný.Oktávkáři se na mě vždycky mračili.Pak mi to došlo. Oktávky stárnou, dají se koupit pod 100 000 a tím se mění spektrum jejich majitelů. Teď potkávám nejvíc naštvanech mračících se lidí v superbech a pasátech.Kdo má jíný i třeba dražší auto, ten už se zase smějě. Čím to ? To by chtělo nějakej zasvěcenej výzkum.

Nemám rád moc depresivní televizní pořady.Mezi ně asi patří Bailando, četl jsem to jen na internetu, neodvážil jsem si to pustit ani jednou-i když vlastně v pátek stejně nejsme doma, ale šlo by to nahrát. Takže na internetu jsem se dočetl, Že ten, kdo dostane nejvíce SMSek, tak ten se uzdraví, ostatní zůstanou chromí.No trochu mi to připomíná ten film „RUNNING MAN“. Nezapomenutelná scéna na konci filmu , kdy Arnie, ještě před tím , než pošle to ho škareda do věčných lovišť, se škodolibostí pronese:„It’s SHOWTIME“ Nova prý má dostat jednu bonusovou digitální licenci navíc, když se dobrovolně vzdá licence současné analogové sady kmitočtů ve prospěch digitalizace.No to snad radči ať si ten analog nechá až do 2017. Ještě že je na každé televizi ten báječný knoflík-vypínač.Jdu pak třeba večer se psem.Šerýna se na krátký procházce nevykadí, to se s ní musí jít kousek dál. Takže když jdu místo televize se psem, je to dvojí výhra. Nemusím se koukat na to H v televizi a Šerýna mi ho neudělá na zahrádce.

Nevěřím ničemu, na co si nemůžu sáhnout.Přesto si myslím, že vědomí určité signály vysílá, jde jen o to, být na stejné vlně. Někdy prostě najednou a bez příčiny se dostaví takový zvláštní vnuknutí. V samoobsluze jdu k pokladně, a najednou mám ten pocit, že pět metrů šikmo za mnou stojí někdo známý. Ohlédnu se tím směrem a zdravím sousedku.

Takhle fotí kalkulačka NOKIA E61i

inline0507.jpg

praha0507.jpg

900 milionů

Pátek, 11 května, 2007

„No když pojedeš k nám, tak jeď áčkem, a na konci do jedeš až do depa.“

„Do depa? No a tam mě pustí? No jednou jsem usnul, a probudil jsem se až v depu“

„No jasně , vždyť je tam vybudovaný nástupiště. Hele to stálo Prahu 900 milionů , vybudování týhle stanice. To fakt nevíš , že tam je?!“

…………………………….

Před pár měsíci jsem koupil od Philipse Panasonicu domácí pekárnu. Všechno OK, akorát asi po třetím chlebu jsem chtěl udělat čistě žitný. Vyklápím ho, a vrtulka se oddělila od hřídelky a zůstala v chlebu. Vyndám jí , a nasazuju jí zpátky. Při dalším chlebu vypadla znova. Po bližším prozkoumání zjišťuju neradostnou pravdu. Hřídelka z tvrdé oceli je ubroušena do tvaru D. Na ní nasazená vrtulka je také ve tvaru D, avšak již vykloktaná.Vrtulka je totiž z lehké slitiny. Co s tím? Možná bych mohl vyprudit servis, aby mi dali novou vrtulku, ale tohle je prostě konstrukční chyba. To déčko na vrtulce je o fous větší, takže při každém roztočení to jde do střihu.To se vyžvejká zas Koukám na to jako puk. Zalepit, utěsnit…občas je tam 200 stupňů… navíc se z toho jí.. Filip stál vedle a jen tak utrousil:

„Já bych tam dal nějakou třísku“

„Třísku?? :-8 “

Koneckonců zkusit se má všechno. Vemu kousek dřívka jako klínek a narvu to tam .

A to je vše přátelé.Od tý doby jedem v pohodě na technologii od Panasonicu, a na naší třísku.

Ideas for life 🙂

„Let´s Make Things Better“

………………………….

Tento týden ani politiku komentovat nemůžu, jelikož jsem si ani jednou nepustil zprávy. Teda vlastně jen ráno, kvůli reklamě GARMIN ve studiu 6 . Bude celý květen.

Se Spartou to vypadalo proti Slovácku bledě, prohrávali 0:1 a ještě jim vyloučili Horvátha.V deseti se ale semkli dali tři Góly.To je prostě Sparta.Po zápase jsme ještě pět minut ve stoje tleskali. V Brně to vyšlo taky, a to s pomocí boží a sudího.A le ta penalta se pískat dala, takže vlestně spravedlivá výhra. Slavia sice po pěti zápasech začala střílet góly, ovšem k naší radosti do vlastní sítě 🙂

………………………………

Cestou z Gamehouse s další hrou pro Wíčko (WII Excite Truck) jsem si ještě čirou náhodou koupil „AnnaK Večernice“. Musím se přiznat, že to bylo pod vlivem toho, že jí často dávají na Óčku, tak jsem chtěl slyšet všechny ty písničky. Celá deska je taková rokovější, punkovější, neumím to moc zařadit. Prostě žádnej popík. Ale ono je to někdy tak, že něco přijímám s nadšením, a pak jsem nadšen stále, nebo to trochu vyprchá. Něco třeba zase přijímám chladně, a po čase se mi to dostane tak nějak pod kůži. Láska na druhý pohled.

…………………………….

Na inlajnech se dá i v sedmdesáti.

borec1.jpg

Jarní západ slunce.Bohužel je to u nás samý vedení.

zapad2007.jpg

Papír.

Pátek, 4 května, 2007

Prostě ten satelit s motůrkem se někam natočil, a už to zase nejde. Chytáme jen hotbird a jen hot programy , což zatím stačí :-). Vina je v natočení, to je jistý. Jen tak šáhnu na konvertor, ale jeho umělohmotné víčko se rozpadlo jako papír. To by mě teda zajímalo..kdepak asi soudruzi z endéer udělali chybu?

Neděle ráno.Nevím, jestli mě probudila zima, nebo jestli se mi chce tak na záchod.No možná kombinace obojího. Proloupnu oko, a první co uvidím jsou pampelišky.Z mé perspektivy ležícího střelce vypadají úchvatně. Přesto že už je světlo, pampelišky jsou zavřený. Míří vzhůru k obloze jako rakety. A vedle nich jedna odkvetlá s těma bílejma padáčkama. Tak to je ten radar. Pinknu do ní, a je po radaru. Snadný cíl. Ležím ve spacáku na kraji pole vedle kravína.

Milan se taky probudil, a hned křičí že je mu zima. A to jsem je nechal spát v autě, nevzali si totiž na rozdíl ode mne spacáky. Tvrdil jsem , že pro dva chlapy spaní v kombíku nic moc, ale vzhledem k událostem předchozího večera to byl jen slabý dvar. Milan se postavil čelem ke kravínu a učinil následující veřejný příslib:

„S váma už nikam nejdu.“

„Vracím se ke Káťe, a už jí nikdy neopustím.“

„Udělám jí druhý dítě a vezmu si jí. „

No přesně tu druhou a třetí větu jsme mu celý večer hučeli do hlavy, tak snad mu v ní něco seplo.

Hele Milane, ta díra vzadu na hlavě vypadá špatně, kouká ti z ní maso.V noci to na šití nevypadalo, ale tohle je divný. Asi teda pojedeme do nemocnice. Jen na chvilku jsem ho opustil, a dopadlo to takhle. Ten striptér, co se k Milanovi tak měl, ho nějak nešikovně odstrčil, a výsledkem bylo říznutí o parapet.

Ten večer vůbec neskončil dobře. Sice se s náma ti týpci pořád objímali, ale něco viselo ve vzduchu. Vypadalo to, že buď se ta banda popere s náma, nebo vymlátí hospodu, nebo obojí. Je to jasný. Kdo uteče-vyhraje. Popojel jsem alespoň dva kiláky mimo kemp.

rentgen.jpg

Díra teda vypadala blbě, v Benešově mu jí ale luxusně zašili. Z doslechu jsme se dověděli, že se v tu noc v kempu fakt ještě něco semlelo.

Domů jsem dorazil překvapivě brzo. Olinu to viditelně překvapilo, nestačila totiž odklidit kolo z chodby do garáže. Z toho bylo jasný , že v noci taktak trefila domů.

swift.jpg

Když jsem minulý týden psal o Suzuki SWIFT, ještě jsem netušil že si jí budu moct taky vyzkoušet. Súčko bylo na sevisu a na technický a na odbahnění a odkrvení. Swiftík jednatečkatři jezdí opravdu báječně a můj subjektivní pocit je určitě lepší, než z fábie. Ale já jako skalní příznivec japonských značek nejsem berná mince, většina mých známých fandí samozřejmě domácímu ehm německému ehm teda vlastně domácímu německému koncernu. Ze servisu mi volali, že se oprava prodlouží díky čištění vnitřku asi o půl dne.

ufo.jpg

Vypadá to jako UFO, ale není to UFO. Možná zase UFO na první pohled nevypadá jako UFO.

repka.jpg

S Řepkou to dopadlo dobře. Moc nefauloval, nevyloučili ho, přesto Sparta s Baníkem jen remizovala.

bahno.jpg

Zaschlé bahno z rybníka. Chtělo to širokáčem, vím, ale kdo by s sebou tahal dva objektivy. Buď mám ve foťáku širokáč na krajinky, nebo tele na portréty.Život je zkrátka plnej kompromisů.