Přátelák

7 září, 2008

„Když předložíte dnešní lístek z hokeje, tak máte parkování za pade“.  Jelikož Praha 7 byla letos oficiálně změněna na ghetto   placenou parkovací zónu, tak nám nic jinýho nezbývalo. Samozřejmě že se tam dá dojet i metrem, no možná příště. Všechny pokladny ale byly zavřený, a bylo tam jen pár fanoušků. Šel jsem se teda zeptat jestli to fak začíná v pět. „Ano, začíná, a vstupný je dobrovolný.“ Tak tohle začíná bejt divný. Kouknul jsem do mobilu na net, a našel jsem to, co jsem už tušil. Liga začíná až v úterý, tohle je poslední přátelák. Šli bysme, kdybysme věděli, že je to jen přátelák? Nevím. Na kalendáři www.hcsparta.cz jsem si toho, že je to jen přátelák, nevšim. Byla otevřená jedna tribuna a domácí kotel, podle mých odhadů tak 500 až 1000 lidí. Ještě jsme si dělali srandu, že dneska snad nebudeme sedět vedle fanoušů soupeře, jako se nám to již několikrát přihodilo. Sedli jsme si na kraj, kde nikdo nebyl. Dokud nepřijel vlak z Budějovic. Bylo jich asi dvacet a seděli né vedle, ale tak spíš okolo nás. Hokejoví fanoušci jsou míň šovinistický než fotbaloví, a celkově je lepší atmosféra a i sranda, viz http://www.molnar.cz/200643.htm Zápas skončil nerozhodně a pak bylo pět nájezdů. Petr Ton dělá vždycky kličku do bekhendu a vždycky mu to vyjde. Pět minut před koncem jel sám na brankáře, ale zkusil něco jinýho, a nevyšlo to.Takže si to vynahradil při nájezdech. Rychle vybruslil před brankáře, dva metry před ním zkameněl, a pak dva rychlý pohyby a je to. Skvělá tečka. 🙂 Lístek z hokeje jsme nemohli předložit, takže parkování stálo 160 Kč.

 

Tady jsou fotky z dalších hub. Rostou i v Babicích. A jsou tam i lesní včely. A pigára z nich působí pět dní.

 

Film Bathory

7 září, 2008

Od tý doby, co jsem dostal pětku z Jana Želivskýho, mě dějepis nějak nebere. Jediný co z mě z dějin baví, a co si tak nějak dokážu představit, je dvacátý století. Takže na film Bathory jsem šel tak trochu z donucení. Film mi připadal dlouhej, i když možná tak dlouhej nebyl. Chvilku jde děj rychle, chvilku se vleče, aby byl čas se zamyslet. Je tam i hodně fantazie a pár nepravděpodobných středověkých vynálezů pro zasmání. Hlavní hrdinka je naprosto úžasná, a i hlavní škared ukáže spoustu výrazů.Historikofilové určitě film napadnou pro neautentičnost, ale u mě má Jakubiskova fantazie vždy za jedna :-). 

Houby rostou

31 srpna, 2008

Houby rostou, nasbírali jsme krásný malý hříbky.Na zpáteční cestě jsme se zastavili v Lukavci na oběd. Hotovky za padesát pět, takový ty pěnový hospodský houskový knedlíky a sladká rajská omáčka. A Kofola. Na zpáteční cestě jsem si ještě vyfotil nízkonákladovou benzínku bez střechy, no trochu výlet do minulého tisíciletí. Po návratu domů jsme se s Olinou hecovali, kdo vleze do bazénku. Nakonec jsme tam vlezli samozřejmě oba. Byla to děsná sranda a osmnáct stupňů bylo fakt osvěžujících.

Mama Mia

19 srpna, 2008

Upoutávku na tenhle film jsme viděli někdy minule v kině. Vždycky si s Olinou při upoutávkách říkáme: „Tak na tohle jdem!“. Je „Mama Mia“ reklama na Řecko, reklama na ABBU ? No možná i to. Nějak mi uniklo, že je to muzikál, myslel jsem, že tam ABBA bude nějak jen v soundtracku. Takže to celý bylo takový muzikálově odlehčený. Ale i tak tam byly hluboký okamžiky. A ve finále jeden takový krátký moment absolutního štěstí. Tak tenhle film opravdu stojí za to. Odcházíme šťastni, se slzou v oku a nabiti energií minimálně na rok 🙂

Nic než pravda.

13 srpna, 2008

Tak jediným překvapením nudného televizního podzimu bude asi soutěž “ Nic než prvda“. V originále „The moment of true.“ Docela se na to těším. Jenda z prvních otázek v americké verzi je obvykle „ukradli jste něco v práci ?“ U nás se ale neříká ukrást, ale sehnat, takže i pekař nosící si s sebou každý den domů housky by prošel detektorem jako „neukrad“. No jsem zvědavej, jak to dopadne. I když nevím, jestli se vydržím koukat celou hodinu, když jsem zvyklej na sestřihy.Tady jsou výborný, navíc s CZ titulkama: http://reality-show.panacek.com/chvile-pravdy

Mimo mísu

6 srpna, 2008

Stačí kliknout na http://webtv.idnes.cz/ a do vyhledávacího okénka napsat „mimo mísu“. A zvolit 1.díl. Ta parodie jako zase až tak moc dobrá není, ale pán vlevo evidentně vypadne z role a začne se tlemit. A pak ještě jednou, klasickej výgeb – to je takovej ten nakažlivej smích 🙂 Už dlouho jsem se tak nezasmál.  😀  😀 😀 Zatím jako koukám spíš na Youtube, Stream mi připadá divnej, ani nevím proč, ale nějak Stream nemusím. Že by mi neseděla ta rudá barva ? Třeba jo, mám takový divný asociace: STREAM=SEZNAM=NOVINKY=PRÁVO=RUDÉ PRÁVO. IDNES TV třeba bude lepčí 🙂

Port de Soller

5 srpna, 2008

Zastavila nás tam nějaká slečna,se slovy : „Jéé vy jste češi, sem vůbec nejezděj, já tady pracuju v restauraci, a dva měsíce sem tu neslyšela mluvit česky.“ A poradila nám místní vyhlídku, a pak taky výlet na nejsevernější mys Malorky s majákem.  V Canyamelu , kde jsme bydleli, nás dokonce i češi obsluhovali.Na Malorce jsou místa, kde je vedle sebe stojí hotel na hotelu (z toho by mi asi fakt prasknul), a místa, kde není nic a turisti se tam nedostanou. Canyamel je něco mezi, taková větší vesnice. Dokonce v našem 2 a1/4 hvězdičkovém hotýlku s náma bydlel i jeden současný ministr. Vládní apartmá :-). 

MALLORCA, Canyamel

31 července, 2008

Už při startu na Ruzyni se to letadlo divně kývalo. TOHLE přece není nomální, uklidňoval jsem se, že pilot dával míň plynu, aby šetřil. Při přistání to samý, kývá se to ze strany na stranu ve dvouvteřinových intervalech. Dosedáme na jedno kolo, na první pohled dost nakřivo. Pár ženskejch zaječí, tři vteřiny  strachu a pak druhá rána, sednutí druhýho kola a hned k tomu předního. Buď to pilot zkoušel na růčo, nebo je nějak špatně nastavená automatika.

Na hotelu mi dali heslo na místní WI-FI za 14 euro na 7 dní, což  se vyplatí :-).Takže vodafouni můžou zůstat vypnutí,  a můžem večer vesele skajpovat  i s obrazem.

První den bylo potřeba se trochu aklimatizovat takže jsme se váleli na pláži. Moře modrozelený. Večer jsem ještě zašel do místní půjčovny pro auto. Chevrolet 1.4, je to něco jako Fábie , akorát že možná eště lepší. Dokonce má i klimatizaci a v autorádiu někdo zapomněl přepal s názvem SUPER VENTAS. Večer PIZZA, a číšník se chlubil , že má manželku z Košic. Evidentně nechápal rozdíl mezi „dˇ“ a „j“ . Ale zase „ř“ mu šlo perfektně. S angličtinou tady zatím vystačím, v tý malý knížce, co máme s sebou totiž není výslovnost, takže se stydím něco španělsky říkat.

Druhý den jsme navštívili místní akvárium a odpoledne jsme ještě něco nakupovali.

Dneska akvapark s westernovou tématikou. Hned na první atrakci jsem ztratil klíč od trezoru, prostě mi spadl z ruky. Problém  vyřešili za 5 minut, supervizor mi otevřel univerzálem po kontrole ID(občanky) a za 2 euro jsem dostal nový klíč od jiného trezoru.Ten jsem pro jistotu svěřil Olině. Žlutý skorokolmý tobogan z třiceti metrů  vypadal totiž dost hrozivě. Vlastně to byla první atrakce, kterou jsme chtěli o patro níž vzdát. Nakonec jsme s Filipem vylezli až nahoru, tam nikdo akorát obsluha. Čekali jsme pětiminutový vysvětlování jak na to, plavčík ale jen křížil ruce, a ukázal jako že FIlip může jít.Jasně.. pohoda. Jel jsem teda až za ním, prostě jsem dle rady jen zkřížil ruce a vyjel. Volný pád to teda není, ale moc nechybí. Nicméně pohyb je plynulý a nevypadá to nebezpečně. Večer jsme si ještě prohlédli centrum hlavního města a katedrálu. PEPSI 2L tady stojí 1,15 a dvě lahve 2,15 což je historicky první případ, kdy je to levnější než u nás.(32 až 33 Kč).Na výjezdech z dálničního obchvatu hlavního města se píše, kolik minut jsou fronty na který směr, např 2 min, 5 min, atd. Jinak je ovšem doprava plynulá, na hranici centra je i dost podzemních pakovišť. Asi normální, ale pro nás je to Luxus-Amerika.

Kamencové Jezero

21 července, 2008

Tak trochu byla zima no. Ale jako vždycky v červenci, proměnné proměnlivé počasí. Zase když byla voda teplejší, než vzduch, tak jsme moc nevylejzali 🙂 

Avril, Sex ve městě a Bobule

17 července, 2008

Avril.

Vánoční dárek s nejdelším poločasem rozpadu.Olina nám s Filipem koupila lístky k vánocům, takže jsme se mohli půl roku těšit. Že ví že to poslouchám. No jasně, že to poslouchám, i když poslouchám skoro všechno, nemám vyhraněný jeden žánr. Jsem technopoporockista. Od Avril mám rád hlavně takový ty pomalý písničky, a ty tam byly slyšet taky, takže spokojenost.

Sex ve městě.

Jako fakt dobrý. Na seriál jsem se občas díval, a tady to schválně natáhli do delšího příběhu, když mohli. A v kině je toho vidět taky mnohem víc. A v originálu mají holky i sympatický hlasy. Takže kdo má rád seriál, bude mít rád i film.

Bobule.

Tak tohle jsem čekal lepší. Dobrý námět, ale v jednotlivejch scénách to někdy dost skřípalo. Určitě pár gegů tam bylo dobrejch , spočítal jsem asi tři. Hlavní hrdince nebyla dopřána víc než jedna souvislá věta, takže to by klidně mohla hrát i modelka ( a teď mě apadá, že jí možná dokonce hrála). Ale jako chlapík za mnou se smál hodně a vždycky radostí vykřiknul, když přišel na pointu.