David's Blog

„V pořádku pane řidiči, a dejte si do pořádku to osvětlení espézetky.To je nějaká móda tady, to už jste asi třetí auto co má nefunkční osvětlení espézetky“.

„Nedávno bylo v servisu,to víte, japonci“.

Tomu říkám funkční represe. Policie obšancovala všechny výjezdy z barů a diskoték na místní Stodolní   Černokostelecké. Všude kolem se potáceli opilí týnejdžři, ovšem opilý neodjel nikdo.:-) 

Máme jediný štěstí, že nemusíme ráno ve špičce dojíždět do Prahy. Počínaje sedmou ráno se už od Mukařova doprava zhušťuje a Uhříněves a dále ve směru do centra je na stupni pět až šest. David tvrdí, že když mají škoulu od devíti, tak může vyjet autobusem max. o 15 minut později, protože zbytek prostojí v kolonách. Od prosince budou přesměrovaný všechny autobusy z Depa Hostivař na Háje, protože na Depo se už nedalo dostat vůbec. Ona se nám totiž Praha rozplizla na ležato. Řešením je určitě příměstská železnice. Tu jsem taky poradil na cestu do školy Filipovi. Teď bude vlak ve špičkách jezdit dokonce po patnácti minutách. Problém je v tom, že v Říčanech, ani v Uhří přímo na nádraží nic nejede a nádraží se musí hledat. I tak je to ale za 29 minut v centru. Navíc panťáky 40 let starý už by leckde považovali za turistickou atrakci, a tady se jezdí za běžný tarif.

Né vždycky z pekárny vyjede standardní kostka-jednou mi to nabobtnalo moc.

Ten dort vlevo je slaný- párky a ták 🙂

Pěkný střílny. Nebo jsou to tak úzký okna? Nejdřív jsem myslel, že je to nějaký obranný val. Pak to ale natřeli pastelkovýma barvičkama. Vylouply se z toho řadový domky, kterejm někdo říká kadibudky. Mně to spíš připomíná hippiesbunkry :-), tady budou určo bydlet květinkový děti. Asi jako o soukromí to moc není, každopádně barvičky jsou to pěkný.

Nikdo mi nevymluví, že podzim má nejhezčí barvy. Jezdím teď často po silnicích třetích a čtvrtých tříd, protože je to rychlejší. Na všech trochu širších silnicích se totiž doprava zpomalila na neúnosnou mez. Třeba silnice 113 má v řadě obcí !třicítky!, což ve svém důsledku znamená pomalu se táhnoucí kolony. Noname silnice jsou prázdný a často rychlejší.I když scenérie zase často nutí zastavovat a vychutnávat si barvy podzimu 🙂 

Jdu po chodbě a naštvaně se kouknu na Davida ode dveří jeho pokoje. Je 22.00, a on jak jinak, něco hraje. Máme vypínač i zvenku z chodby, tak se rozhodnu že mu rozsvítím, aby to vypnul a šel si lehnout. Pohled oči v oči a moje levá ruka plácne do vypínače. Světlo a hned tma a jedna miňonková žárovka se odděluje od objímky a letí jako uhasínající rachejtle prostředkem pokoje. Šíleně se tomu chechtáme a já jdu nahodit pojistky. Tak takhle nějak dneska letěly akcie na vólstrítu.

U cedule Říčany stál tentokrát opilý chlapík, stopoval tak, že mi skoro skočil do dráhy. To jsem teda zpozorněl. Že by se dneska braly sociální dávky? Radši trochu uberu a vidím dalšího! Motá se ve stromečcích, a vypadá to že co nevidět upadne. Navíc má nějakej historickej foťák nebo co, a je celej v černým. Asi jako jde naproti ze hřbitova. Né už ho vidím blíž, je to měšťák a snaží se skrýt ve stromečkách s radarem. Je to prakticky jediný úkryt, kde lze měřit na tomto rovném úseku silnice v polích nově nainstalované omezení na 70 Km/hod.

Městská železnice. Od prvního prosince to má podle nového hrdého grafikonu jezdit ve špičce po patnácti minutách. To ty pravěký  žabotlamy budou asi muset rozdělit, všechny jardy už vyplýtvali na koridor, a na nový vagónky už asi nezbylo. Filipa jsem vezl ráno na nádraží. Vypadalo to, že dojedeme přesně. Diskutovali jsme o tom,že když se to nejmíň hodí, tak jede přesně, a jinak má zpoždění. Vlak akorát přijížděl , takže to bylo na minutu. Večer mi pak ale Filip říkal, že to byl ten minulej, a že měl přesně třicet minut zpoždění.

Hokej Sparta-Pardubice kvůli rýmě sleduju jen na ČT2. Bylo to zajímavý, akorát po základní hrací době to skončilo 4:4 . Poctivě jsem sledoval všechny reklamy a sponzorský vzkazy, nicméně prodloužení a samostatný nájezdy stejně neukázali. Koncesi taky platíme- no TOHLE jsem si nezasloužil. Když Klaus před více než deseti lety mluvil o privatizaci ČT, tenkrát jsem to moc nechápal. Dneska můžu říct, že ČT je k ničemu. Všichni si povinně platíme mix něčeho, co chceme jinak, misto toho, abysme si platili jen to, co chceme.