David's Blog

V sobotu ráno jsme se všichni tak nějak dali dohromady a jako že teda už opravdu vyrazíme .Ono jsme vlastně vyrazili už v pátek, ale po 400 metrech od vystoupení z vlaku v poslední vesnici jsme potkali místní fesťák, kterej ještě nezačal. No tak začli kvůli nám o trochu dřív. A jelikož byl s námi expert na přepálené začátky, tak jsme přepálili začátek.

V sobotu ráno tedy bylo potřeba začít úplně jinak a líp. Cesta lesem, dokopce skopce a ták. 🙂 Trochu se nám rozpadaly bágly, tak první zastávku plánuji u benzínky, kde nám prodají kromě jiného i gumycuky. Pak následuje pasáž asi hodinu lesem z mírného kopce a tím trochu  pookřejem. Za další hodinu jsme už na „Velké přehradě“ Sedlické přehradě.Nikdy mě ta stavba nepřestane fascinovat.Ptáme se místních na hospodu v Sedlici, ale prý máme smůlu a lepší to bude u elektrárny. U elektrárny teda pozdně poobědváme. Všechny telefony hlásí bez signálu GSM. No není to skvělé? Je zákaz přecházení „Malé přehrady“ Vodní nárdž Vřesník.Ovšem ten tu byl vždycky a vždycky se tam přecházelo. Hledám svojí starou kešku, ovšem nemůžu jí najít. Nemám u sebe ani přesný souřadnice a Vodafone tady nemá použitelná data , a to ani edge. OK pokračujeme do kempu. Těch 20 km s báglama okolo 12 kilo už je znát. Postavíme stan, bágly do něj a jdem na prohlídku Želiva. Klášter a svatby v Klášteře .Večeři zakončíme šáňěm, další si kouipíme na spaní. Je výhodnější usnout dřív. Ráno byla děsná kosa. Vybaveni souřadnicemi jsme konečně našli mojí starou kešku. Paráda. I když jsem se pak už Geocachingu nevěnoval, keška dodnes žije svým životem. Našel se Hellixík, který jí adoptoval a stará se o ní. Baví mě stát někde na začátku procesu, něco stvořit. Ale Hellixíci jsou taky potřeba, aby ten prapor nesli dál.

Den první.

Počasí bylo báječné, my stáli s autama na parkovišti skoro na konci dráhy a koukali na letiště. Aha, takže letos dvě akce v jedný, muzika  a ještě k tomu letecký tříden 🙂

Bazzookas měli v rámci programu i žádost o ruku, mrzí mě, že jsem nebyl blíž. A ona řekla „Ano“. Richardovi Mullerovi to šlo daleko líp, než na Votvíráku, a ani nepotřeboval židli. Mydy Rabycad byli daleko lepší, než jsem čekal. Vlastně skvělá zábava. Ovšem Repetitor, to byl prostě trashmetal jako v osumdesátkách(ano to byla ta doba, kdy se prodávaly kalhoty s délkou do pasu a nekoukal mi z nich celej zadek). Parádní koncert ,a přitom jen v malý garáži na stíhačku. To už viděl i Sam, který přijíždí vždy pozdě.

Den druhý. 

Prostě jsem chtěl být někde jinde , a tak jsem tam byl. Ještě nic moc nehráli takže volím menší bar , několik kubíček a a holky mi pouštěly muziku na přání. Vybaví se mi „Reklama na ticho“. The inspector  clusoe, snad poprvý  absolvuji skoro celý jejich koncert. Jídlo se oproti loňsku hodně vylepšilo, gruzínské pochoutky i thajská polívka byly báječné. Horkýže slíže maj silný refrén a Tři sestry možná ještě silnější. Víno a táborák stage, víno a táborák stage. Opravdu tam byl i táborák a dobrovolníci hráli na kytaru. To už se ale blížili Offsprings. Ano, čekal jsem, jestli se bude zpěvák ptát kdo tu byl před osmi lety. Hlásil jsem se tak hrdě, jak to jen šlo. Fakt jsem chtěl pak kolem jedný už jít spát, ale jak jsem si vzal bundu , tak jsem zase obživ. Jenže ve dvě to zamázli všude , takže poslední byla naše autodiskotéka asi do půl čtvrtý.

Den třetí.

Ráno opět koupališti Flošna. Holky nám chtěly koupit dětský lístky, že prej se chováme jako děti. Drzý co?  🙂 Zpátky jem jel taxíkem, protože Sam prostě musí ject na votočku do Prahy každý den. Taxikářka si ještě jela koupit Sportku, tak jsem jí popřál ať jí to vyjde , a ať si to ještě užije, když ještě naposledy jezdí dročku 🙂 Naštěstí Sam se vrátil poměrně brzo. Thajští kuchaři a zelené kari. Pálilo to tak akorát. Monkey business mě jako moc nezaujali, to Anti-flag byli daleko lepší. Míchaj nám to nějaký silnější. Vinný střik znamená dvě deci vína a deci vody. Opravdu? Tak snad poslední , co jsem tady ještě nepil, byla Kofola.“Když jí miluješ, není co řešit.“ The 1975 drželi pěknou hudební linku, nebo my jsme drželi linku,nebo nejspíš obojí. Táborák tentokrát jen na zahřátí. Massive attack měli super světla, líbila se mi i hudba.A šíleně moc nápisů , některý i přeložený do češtiny.Prostě některý kapely to tak mají, že s hudbou šířej i svůj světonázor. Vinař to sbalil dřív, takže poslední drunk  drink byla kofola a něco do ní. Do spacáku ulehám asi v jednu, akorát tak na to, abych mohl ráno bezpečně odject.

Den čtvrtý.

Zase mě vzbudilo v sedm ráno ostré slunce. Ještě pomáháme nastartovat auto sousední partě holek. Prý jsme šikovný a příští rok jednou s náma.Hm. Hledáme auto s alkohol testery, bohužel žádný nenacházíme. No zrovna to vyšlo tak, že oba dejcháme až navostro. Policajt mi říká, že můžu ject, a já, že ještě čekám na to auto co zastavili přede mnou.

„Aha, vy jedete spolu…no jestli se ale pán u nás nezdrží.“

„No myslím že ne, jeli jsme tak nějak na stejný vlně.“

Ale úplně jistej jsem si nebyl .Ale oba máme nula, to znamená že pokračujem na kafe do KFC.

Přemýšlíme , že příští rok pojedeme asi ve trochu pozměněné sestavě. Sam se smál, že ani letos nic neztratil.Já taky nic neztratil , ale vlastně každý rok něco ztratím a něco najdu.

Pondělí

Hned ráno mám zubaře, takže klukům v kanclu dávám  pokyny po telefonu. Pak ještě přezouvání gum v servisu. Kecám s Gustou a najednou přijdejeho brácha.Vzpomenu si že jede s náma taky v červenci na loď do Holandru. „Tak co , jak se těšíš na dovolenou?“

„ALE JO…., beru si pruty?…….? Vy jedete s Olčou taky?“

„No jasně, to nevíš? Ty ani nevíš s kým jeděš na dovolenou? :-)“

Brašule odchází opravovat. To mu říkám flegmouš.

„Gusto? Tvůj brácha ani neví s kým jede na dovolenou 🙂 A mě říkáte že jsem asociál :-))“

„To neřeš :-)))“

Cestou zpátky jedu kolem Kongresového centra, Je tam taková ta obrovská reklama,přičemž část nápisu se mění na obrazovce. Úplně jsem zkoprněl.Stálo tam: „I cesta od zubaře  může být krásná“

Jak to dopr.. může ta reklama vědět? Matrix, Velký bratr, napíchutej Google telefon?

V kanclu  musím zkontrolovat kluky a ještě si připravit výrobky co vezu druhý den .

Bohužel soudruzi z NSR neumí dodávat profil ABPH 1300  nařezaný. Takže si jednou za dva měsíce musím stoupnout k cirkulárce a profil nařezat. Tohle bych ani žádnýmu zaměstnanci nesvěřil. Za prvé je to nebezpečný a za druhé každý špatný řez je litr ztráta. Jednotlivý kusy pak vrtáme na CNC, teď je tam zrovna takovej projekt, co trvá jeden pruh 70 minut.

Mezitím vybíráme s Olinou vrata k plotu. Půlku plotu už jsem vyměnil, dneska jsme rozlouskli typ vrat.

O půl šestý vyrážíme do luxusního klubu v Benicích.

V posilovně vidím skoro celou první třetinu finále Sparta-Liberec. Je to pořád nula nula, ale zdá se mi, že Liberec má navrch. Pak kecáme s Olinou ve vířivce a v sauně. Žádný mobily ani televize, prostě se můžeme věnovat sami sobě. O hodinua půl později přijdu do sport baru a Sparta vede 4:0. No paráda . Doma stihnu ještě konec a sestřih.

Úterý

Rano vstávám v 5.45 a vyrážím  rovnou do Jičína. Zažívám fialový východ slunce. Trochu mysteriózní.

V Kopidlně zastavuji před pekařstvím na snídani. Zaparkuju  a vystoupím. Za mnou ještě zbývá místo tak na jeden a půl auta. Řidičce, která přijela těsně za mnou, se nedaří zacouvat do řady.Auto dá do pěkného úhlu 37,5 stupně.

“ Jsem vám trochu zkřížill plány , se omlouvám“.

„Když já prostě neumím couvat.“

„Ale to je taky dobrá vlastnost“ :-)“

No, bydlet pár let ve městě, couvat do řady by se určitě naučila. Mě to naučila Letná v devadesátejch letech. Dneska je to tam s parkováním ještě osmkrát větší peklo, večer se tam nedá zaparkovat, a to ani s modrou kartičkou. Ještě že tam nebydlím.

V  Jičíně ve fabrice jsem v 7.15. Vždycky když přijedu takhle brzo, tak mi uznale pokyvujou, že „Na pražáka je to výkon“Z Jičínské perspektivy Praha a Říčany jedno jest.

Dneska oživuju docela složitej stroj, kterýmu přezdíváme „Piano“.  Zaterminování sběrnice CAN  dělám jumperem 2,54mm, a on mi spadnul pod auto. Záhy zjišťuju, že osazení bez sundání tišťáku je nemožné, proto radši tišťák vyšroubuju a jumper osadím a zase zašroubuju. Tak 10 minut navíc. Zkusím to celý na sucho. Za chvíli jedem ven a zkoušíme to už  na ostro, akorát místo emulze stříkáme vodu.V 11.30 mám hotovo. Paráda.K obědu sice bageta, ale na lavičce u pumpy Miškovský na půli cesty zpátky. Vzhledem ke kvalitě hospod na trase Jičín-Poděbrady je bageta jasná volba. Odpoledne ještě musím vyřešit jeden problém. Jak dostat 50 mm vysoké počítadlo  do 28 mm vysokého panelu. Tohle teda bude panel mission impossible.Vyměním pár součástek a bude to dobrý 🙂 Další den už je to na Filipovi, aby to zkompletoval.

Večer pak opět posilovna a sauna, s tím rozdílem že tentokrát to hokejová Sparta projela.

Středa

Dopoledne  něco řeším v kanclu.Servisák mi volá, a ptá se na nejakou vlastnost výrobku , co jsem vymyslel. Jenomže kdo si to má pamatovat.Musím se sám podívat do manuálu a znova nastudovat. Jenomže servisáci by ten manuál měli mít taky, a pak by se mě nemuseli ptát 🙂

Odpoledne jedeme na trénink s chrty, což znamená, že se s nima snažíme držet krok. Dokud se nerozeběhnou 🙂 .Přeci jenom 70 km/hod nedá nikdo. Tak jim to aspoň odstartuju. Rovnou z chrtů pokračuju do Dejvic, Sparta totiž hraje důležitý zápas na Dukle. Mám vsazeno na výhru a že gól dá Juliš. Deset minut před koncem prohráváme 0:1 . Juliš dá gól , ale rozhodčí ho nesprávně neuzná.

Dvě minuty před koncem ovšem už mu ho rozhodčí uzná a v závěrečné strkanici jde nakonec brankář Dukly ven a Sparta kope penaltu! Brankáře zastupující hráč si půjčuje svítivou vestu od ochranky.Dočkal proměňuje. To bude keců za nejasnou penaltu.. 🙂

Čtvrtek

Kromě jiného provádím závěrečné testování panelu mission impossible.

Odpoledne po zubní hygieně se mi už nechce do práce, tak jedu na inlajny do Hájku. Je opravdu krásně a jarní scenérie s ostrým sluncem úplně nabíjí.Protáhnu si to asi na hodinu.Zajedu ještě ke statku. Vidím tam dost koní,  a taky obrovskou růžovou prasnici, ta má snad dvěstě kilo.

Takže do Benic dnes už jen do vířivky a do sauny.

Pátek.

Olině se po zapnutí začnou samy instalovat WINDOWS 10, přitom nikdy aktivně instalaci nepotvrdila.První pomoc je, že vytahuju počítač ze zásuvky. Při dalším bootu se stane to co jsem předpokládal, napíše to, že se obnovuje přechozí operační systém. Nicméně vir je stále v počítači přítomen, tak to chci vyřešit nějak jednou pro vždy. Stahuji z neznámého umístění soubor idontwantwindows10.EXE, a okénko připomínající nevyhnutelný upgrade na desítky je pryč. Prozatím.

Olina jede na cvičící-taneční víkend, takže si budu muset udělat samostatný program . Ach jo středník-čárka-dvojtečka .

Odpoledne se cejtím dost unavený , nicméně chci vyzkoušet inlajny naproti Zbraslavi. Jedu pár kilometrů do centra a zpátky. Je tam dost lidí a rychlý drzý cyklisti, což mi nepřipadá úplně bezpečný.

Na cestě zpátky v Lochkovským tunelu si při jízdě na tempomat svlíkám propocenou mikinu a triko.Večer hraju Mário párty.Ne dneska se pít nebude.Maximálně Pepsi.V  sobotu jdu totiž na zase na chrty.

Sobota

Trénink chrtů docela odsejpal, takže jsme přijeli někdy kolem třetí. Na oběd. Do domácí burgrárny na domácí burger.

Někdy kolem šestý přijel Sam, auta necháváme doma.Pěkně pršosněží. Sosáček nás naštěstí hodil na Stodolní Černokosteleckou znova do burgrárny, já teda už jenom na kafe.dneska se teda asi pít bude. Rozjezd byl dobrej,před půlnocí Sam všem rozdával panáky a losy.

Bohužel Vytuhnul těsně před DJ WITCHEM, pak se navíc ztratil. Doma jsem byl ve 3.15 . Samovi jsem otvíral někdy pozdějc.

Neděle:

Každopádně těsně před osmou mu přes otevřený dveře dvou pokojů hrál šílený budík.Ptáčci zpívají,kolotoč se točí.Takhle asi patnáct minut

Na snídani jsme měli vajíčka ,zákusek a dvě kafe. Jako snídaňovnu máme v Říčanech dobrou, ale to celý za 149 Kč mi přijde málo. Asi neuměj počítat. Ajajaj Sam má vzadu na plešce nápis fixou „808“Doma mu ho smývám lihem.V zápětí přesedám do auta ke Gustovi a jedem na „Lodě na vodě“ vytahovat člun. No spíš by se to mělo jmenovat „Zima na vodě“. Je asi pět stupňů nad nulou, pocitově  s větrem tak dva.

Dávám se do řeči s jedním pánem, co prodává paddleboardy. Nabízí mi, že bych si mohl vyzkoušet 12′ race , teda až bude teplo. Takže nová sezóna bude s novým paddelboardem? Proč ne.Pak už opravdu dáme člun na vlek a jedem zpět. Asi ve dvě se mi vrátí Olina a dáme kafe. Ve čtyři mám domluvený florbal. Teda nikdy jsem to nehrál. Vlastně to mě na životě nejvíc baví, že pořád je něco poprvé. Teda florbal.. no sešlo se nás asi deset lidí nejrůznějšího věku a nějak jsme teda hráli. Asi po pěti minutách se mi povede vystřelit a míček letí do branky. Přesně ve chvíli, kdy už vím, že to je gól najednou náraz zezadu a ležím na zemi a na mě chlapík. Sendvič.“Nic ti není?“ Ne nic mi není. Jen se směju. První florbalovej gól v životě. Akorát musím dřív odejít, protože dneska hraje na letný Sparta. Přijdem  na stadion a dvě řady nad náma místo chlapíka permanentkáře jen parte. Prej infarkt. Jinak pro sparťany  to byl fakt smutnej den. Definitivně jsme prohráli boj o titul jak ve fotbale, tak v hokeji.  Přišel čas to  hodit za hlavu ,a říct si, že dokud se střídají výhry a prohry , tak je to vlastně skvělý.