David's Blog

Na Kypru se jezdí vlevo.Určitě jsem si chtěl půjčit auto alespoň na 3 dny.Olina byla ale proti. První den jsme nedokázali ani pořádně přejít silnici.Po pár jízdách zamlženým autobusem (venku 40, uvnitř 19 Celsia) teda mlčky souhlasila. Prvních pár kilometrů jsem řídil já. Na druhý pokus jsem se trefil na dálnici. Když mi to začalo konečně trochu jít, tak v nějaký vesnici si to Olina zkusila nanečisto, a pak už mě  k tomu nepustila. Autoroutingová mapa Kypru není součástí evropský mapy, tak jsem navigoval podle neroutovatelný mapy.V Nikósii co jí říkaj Lefkosie bylo přes 40 stupňů .Alespoň tam nebylo moc turistů .Ve starým městě jsme pěšky přešli do ilegální turecký zóny. Musí se tam vyplnit takovej papírek jako vízum. V turecký zóně měli značkový zboží za podezřele levný ceny. Olině se líbila muzika, co se linula z krámu s cédéčkama. Pán nám prodal CD za 2,50 E, uvnitř bylo fixou napsáno TOP 15.Celej krám s přepalama.. tady asi duševní zákony moc neplatěj..

Náhodou jsem se dočetl o tom, že mají i akvapark.Sice starší, ale bylo to tam docela dobrý.

Další den po návštěvě místa zrození Afrodity (velký kámen na břeju moře) nám začal docházet benzín.Klídek, japonský auta mají kontrolku , která svítí až když je ručička úplně na nule. Olina teda pak jako že  odbočí z dálnice, že už tam fakt jako nic není. Ještě nesvítí kontrolka vidím to až ze zadní sedačky,ale jestli chceš tak klidně. Po odbočení z dálnice Olina hlásí že jí to škube. Hmm. Radši vypni klima. Tak stačí jen najít nejbližší pumpu. Navigace říká asi 5 km, nezbývá než se zeptat. V lékárně mi radí, že pumpa je max 1 až 1,5 km přímo rovně. Koukám zblízka na tu kontrolku benzínu a ona to není kontrolka ale ŠROUBEK. Kontrolky nět. Rychle nastartovat dokud se nevypaří výpary. Poslední kopeček před pumpou a trojka netáhne. Olina tam dá dvojku a dojedeme k pumpě.Ke stojanu jsme zajeli blbou stranou. Pán obsluha říká abyse’me to otočili, ale musíme ručně, protože už nejde nastartovat.

Památek jsme moc neviděli, protože v takovým vedru se nám nikam moc nechtělo.Spíš jsme střídali bazén a moře a zase bazén.

Fotil jsem jen kamerou a občas i něco nafilmoval.

Půjčit si golfový vozík byl výborný nápad. Paní nám říkala ať moc neblbnem, né jako ti němci, co přejížděli lidem nohy na pláži. Musel jsem podepsat smlouvu s malým písmeny a složit kauci 1000 Kč, prý normálně vybírá  2000, ale když vypadám tak seriózně. Ono je to ale strašně nestabilní a i když se to zdá, že to je pomalý, tak  na pořádnou šlupku je to dost. Po úvodním otrkání jsem ho půjčil Filipovi a zkoušeli jsme zatáčky. Pak v klidu sešlápl pedál proudu až na podlahu při plným rejdu.Nějak jsme se podivně naklonili a řítili jsme se na sloupek.Na poslední chvíli jsem mu šáhnul do řízení a jako zázrakem jsme projeli dírou mezi sloupkem a stromem(více na téen cézet)

. Musel jsem to jít rozdejchat. Stopy vedly asi tak dva centimetry od sloupku i stromu. Kdybysme tohle chtěli project schválně, tak to určitě nedáme.

Během zbývající hodiny a půl jsme svezli ještě celou naší rodinu a dva němce na pivo.