Nikdo mi nevymluví, že podzim má nejhezčí barvy. Jezdím teď často po silnicích třetích a čtvrtých tříd, protože je to rychlejší. Na všech trochu širších silnicích se totiž doprava zpomalila na neúnosnou mez. Třeba silnice 113 má v řadě obcí !třicítky!, což ve svém důsledku znamená pomalu se táhnoucí kolony. Noname silnice jsou prázdný a často rychlejší.I když scenérie zase často nutí zastavovat a vychutnávat si barvy podzimu 🙂
Motor má celých 35 ccm, což udává koloběžce ustálenou rychlost po rovině 32 Km/hod. Krásně se lze rozjet i do kopce, pouze do fakt krpálu je potřeba to odšlápnout, aby zabrala odstředivá spojka. Řětěz musí být stále napnutý a hlavně ozubená kola musí být v ose. Dneska už vím, kam šáhnout, ale na začátku furt padal, a nevěděl jsem proč. Nakonec jsem trochu předělal uchycení motoru(Filip tam totiž při pádu něco urval) , a od tý doby to šlape.Důležitý je taky řádně nahustit gumy,jinak to prostě nejede. Koupil jsem jí na jaře jako starší, a dokonale jsem se na ní vyučil. Olina totiž byla proti tomu, abych vrazil hned velký peníze do novýho stroje, že si to mám zkusit se starší. Plusem je, že se můžu pohybovat jako jízdní kolo(ofiko do 25 km/hod 1kW), a v zápětí sesednout, a vyžadovat na přechodu pro chodce přednost, což řidiče Oktávkek ftédéíčkufkombajnuftuningu přivádí k šílenství.Dvě brzdy jsou nutností. Nejhorší jsou malý kola, na silnici je potřeba dávat pozor na díry, jinak hrozí salto mortále(vyzkoušeno 1x naštěstí na trávě). Pak chybí zrcátko, stále se otáčím. Startuje se jako sekačka a plyn je jako na motorce-špatně se teda za jízdy telefonuje. Jednou už jsme na ní jeli oba s Olinou, to se tlumící péro scvrknulo nadoraz.Spotřeba je nepatrná-tak 1,5 litru na 100 km, ale přesně to nemám změřený. Cool efekt je podpořen tím, že motor nemá žádný tlumič výfuku, a že je koloběžka celkově tak malá , že pohled na jezdce je velmi srandovní.
Zde je rozjezd do mírného kopce:http://www.youtube.com/watch?v=sMXgxpjRQHo
Jdu po chodbě a naštvaně se kouknu na Davida ode dveří jeho pokoje. Je 22.00, a on jak jinak, něco hraje. Máme vypínač i zvenku z chodby, tak se rozhodnu že mu rozsvítím, aby to vypnul a šel si lehnout. Pohled oči v oči a moje levá ruka plácne do vypínače. Světlo a hned tma a jedna miňonková žárovka se odděluje od objímky a letí jako uhasínající rachejtle prostředkem pokoje. Šíleně se tomu chechtáme a já jdu nahodit pojistky. Tak takhle nějak dneska letěly akcie na vólstrítu.
U cedule Říčany stál tentokrát opilý chlapík, stopoval tak, že mi skoro skočil do dráhy. To jsem teda zpozorněl. Že by se dneska braly sociální dávky? Radši trochu uberu a vidím dalšího! Motá se ve stromečcích, a vypadá to že co nevidět upadne. Navíc má nějakej historickej foťák nebo co, a je celej v černým. Asi jako jde naproti ze hřbitova. Né už ho vidím blíž, je to měšťák a snaží se skrýt ve stromečkách s radarem. Je to prakticky jediný úkryt, kde lze měřit na tomto rovném úseku silnice v polích nově nainstalované omezení na 70 Km/hod.