David's Blog

Naplánoval jsem to jako rodinný společný dárek k vánocům. Reduta je vlastně docela malý prostor. Asi že jsem lístky kupoval o měsíc dřív, tak nás posadili hned k pódiu. No super :-). Fascinující interiér osmdesátých let. Legendární prostor včetně legend vyfocených na stěnách. Kdo by nechtěl navštívit místo, kde hrál Clinton na saxofon? Akorát bych prosil přečalounit ty sedačky. Svojí nepohodlností konkurují sedačkám v midiautobusu SOR.

Běžně mě baví chodit v roztrhanejch džínách a v mikině s kapucí. Ovšem k této příležitosti jsem si vzal košili,  abych nebyl za největšího drbana sálu. (Ano, už na vojně mi velitelé hovorili, že jsem ,,najvjiačší drban Varšauskej zmluvy“.) Kupodivu mne předběhli dva ze čtyř členů kapely. Jasně , hudebně to bylo super, ale vizuelně tomu něco chybělo. A jak říkám, mám velmi, velmi  nízko nastavená měřítka.

Trochu mi přišlo, že se ani nesnažili prodávat pití. Byla jen jedna pauza muselo se chodit vedle na bar. Druhá místnost s barem je taktéž v původním znění s titulky osmdesátých let. Trochu jsme se podivovali jednoduchýmu miniaturnímu kávovaru. Celý to bylo vlastně  takový návrat do minulosti, bez počítačů a LCD displejů. Legendární klub v retro balení 🙂

P.S. Stále čekáme na sníh.Ale poslední dobou jsou pod sněhem spíš Velikonoce, než leden 🙂

Jelikož musíme být všichni supr-trupr-eko, tak už žádný petrady jo? Jít teda  1.1. na videomapping na Václavák se nám zdál jako docela dobrý nápad. Ale bylo to hodně slabý. Na začátku docela dlouhá politická agitka a z těch sedmnácti minut se mi líbily asi dvě minuty. Na Signal Festivalu byly některý prezentace asi tak 100x lepší. Chce to kvalitnější zpracování, k tomu třeba klasickou  hudbu a pár laserů. A jelikož ve dvacátých letech už budeme všichni eko, takže příště chci zase videomapping, ale tentokrát už pořádně.

Venku je taková demozima. Sice občas mrzne,ale sníh žádnej.Takový permanentní pozdní říjen.