ZillaKami? Jo, ten rapper, co zní, jako by ho vychovala metalová kapela v opuštěný garáži. Řekl jsem si, že je na čase trochu rozšířit hudební obzory – protože evidentně nestačí, když ti do hlavy řve jen rap nebo jen metal. Potřebuješ obojí. Najednou,
Linkin Park? Jasně, čekal jsem, že to bude dobrý. Ale že mi během jedný písničky přeběhne mráz po zádech a husina se rozhodne zabydlet na rukou? To se chlapskýmu publiku zas tak často nestává – nebo se to aspoň nepřiznává. Nová sestava nejede jenom kopii starýho soundu, hrajou si s tím po svým, čerstvěji, jinde. A ty starý fláky? Ty samozřejmě musí zaznít – to by jim fanoušci neodpustili. Ale je jasný, že svět se mezitím pohnul dál… a oni s ním.
Fontaines D.C.? Nejdřív mě zaujalo to miniaturní piano, co vypadalo jak dětská hračka s deseti klávesama – tahle kapela si očividně nehraje na pompéznost. Ale právě tímhle minimalistickým přístupem mě dostali. Ostrovní kapely mají svoje kouzlo.Najednou se přistihneš ,jak se v první řadě objímáš s irskýma fanouškama v Hradci Králové.
Zároveň mi to trošku připomnělo atmosféru minulých let, kdy se tam trošku víc pařilo a trošku míň to bylo vážný. Prostě takovej ten návrat, kdy ještě nebyly ty bezkontaktní náramky a byla ještě taková ta kontaktnější atmosféra. Btw free Palestine.
