Cestou tam jsme viděli cyklistu, vystajlovanýho reklamama až na zadku, zastavenýho policajtem na motorce. Projetí dálničního tunelu na kole asi zadarmo nebylo.
První film Julieta byl místama málo uvěřitelnej a místama hodně uvěřitelnej. No prostě ze života. Před druhým filmem jsme navštívili bar s finskejma specialitama. A samozřejmě i pítka minerálky. Ten pramen hned za Termálem naštěstí není moc horkej. Teorie tygra se dá vidět i podruhý. V deset večer se nám ještě nechtělo spát, takže zajdem někam na skleničku. Nevím proč, ale nikdy ve Varech nemáme štěstí na dobrý víno. No vlastně ani na průměrný víno. Prej došlo no. Poslední co zbylo, bylo mexické stolní „polosuché“.
Hotel Alfred byl dobrej,takovej domácí. Ráno domácí koláčky od babičky, byly jako od babičky. Cibulačka a bageta v Bageterie Boulevard. Pak dokument o soše Odvaha a o jením tvůrci , co dělá jednu sochu dva a půl roku. I to je samozřejmě odvaha. Paráda, zajedeme se do Brna na to podívat, říkám Olině, když vycházíme z kina. Na slavnostní večer byl určenej dress code, jako tyhle akce zrovna nemusím, ale když už, tak se patří ten dress code dodržet. Super choreografie na úvod, vrcholné číslo, kdy před náma prosvištěl jezdec na koni. Spousta cen a hlavně nadšení maďaři, co mluvili anglickomaďarsky. Ti získali hlavní cenu. „Díky ,Karle“. Bohdalka získala cenu za celoživotní dílo. Já sám si jí naživo pamatuju kopat penaltu na Spartě proti Pláničkovi(ano, jsem tak starej, že jsem viděl hrát Kvašňáka a chytat Pláničku). Takže ta penalta… obrovská rána, bodlo a tyčka! Jo a taky jsme na chvíli pokecali s tím sochařem, Jaroslav Róna se jmenuje. Říkal jem mu, že i vývoj elektroniky je taková umělecká tvorba, že tam platěj podobný pravidla. Začíná se s čistým papírem, jednotlivý kroky navazujou na další a nic se nedá přeskočit. A i když se daří, tak jednu věc pětkrát předěláváš, abys dosáhl lepšího výsledku. Po pauze byl ještě film Café Society. Parádní reálie ameriky třicátých let. A taková odlehčená filmová zápletka. Do Puppu na afterpárty nás odváželi v takovejch těch limuzínách. Na párty byla výborná svíčková a slovenská zpěvačka zpívající francouzsky a slovensky. K pití mi nejvíc chutnalo takové růžové skoro bych řekl ovocné víno. Jsme prostě ve Varech.
