Bestiář je takový románek pro ženy.Docela jsem se bavil, i když jsem šel skoro pod nátlakem.Mám radši roudmůví, na Pusinky se mnou nikdo nechtěl jít a už to dávají je n v jednom multiplexu, no uvidíme.
Lidi mají rádi jednoduchý věci. Koupil jsem Olině 19 palcový LCD monitor, a ona si tam nechala rozlišení 1024x 768, protože se jí líbí ty velký písmenka.Co je horší, že s tím automatizovaným světem nějak ztrácíme základní dovednosti. Rozdělat oheň, otevřít konzervu, chytit rybu.
Ráno se nemůžu probudit… Když nemusím do práce, tak se proberu po šestý, pustím televizi a za chvíli znova usnu do půl devátý. Když musím do práce, je to horší. Slyším, jak vstává David a od třičtvrtě na sedum se snažím si užít tu dobu do sedmi tím, že dřímu, a v duchu se snažím zastavit hodiny.Tohle je ta nejkratší čtvrthodinka za celý den.
Když něco na silnici pokazím, tak s úsměvem mávám a omlouvám se. Při výjezdu z parkoviště jsem nedal přednost jednomu chlapíkovi v Oktávce. Kupodivu se nerozčiloval, ale usmíval se. To je divný.Oktávkáři se na mě vždycky mračili.Pak mi to došlo. Oktávky stárnou, dají se koupit pod 100 000 a tím se mění spektrum jejich majitelů. Teď potkávám nejvíc naštvanech mračících se lidí v superbech a pasátech.Kdo má jíný i třeba dražší auto, ten už se zase smějě. Čím to ? To by chtělo nějakej zasvěcenej výzkum.
Nemám rád moc depresivní televizní pořady.Mezi ně asi patří Bailando, četl jsem to jen na internetu, neodvážil jsem si to pustit ani jednou-i když vlastně v pátek stejně nejsme doma, ale šlo by to nahrát. Takže na internetu jsem se dočetl, Že ten, kdo dostane nejvíce SMSek, tak ten se uzdraví, ostatní zůstanou chromí.No trochu mi to připomíná ten film „RUNNING MAN“. Nezapomenutelná scéna na konci filmu , kdy Arnie, ještě před tím , než pošle to ho škareda do věčných lovišť, se škodolibostí pronese:„It’s SHOWTIME“ Nova prý má dostat jednu bonusovou digitální licenci navíc, když se dobrovolně vzdá licence současné analogové sady kmitočtů ve prospěch digitalizace.No to snad radči ať si ten analog nechá až do 2017. Ještě že je na každé televizi ten báječný knoflík-vypínač.Jdu pak třeba večer se psem.Šerýna se na krátký procházce nevykadí, to se s ní musí jít kousek dál. Takže když jdu místo televize se psem, je to dvojí výhra. Nemusím se koukat na to H v televizi a Šerýna mi ho neudělá na zahrádce.
Nevěřím ničemu, na co si nemůžu sáhnout.Přesto si myslím, že vědomí určité signály vysílá, jde jen o to, být na stejné vlně. Někdy prostě najednou a bez příčiny se dostaví takový zvláštní vnuknutí. V samoobsluze jdu k pokladně, a najednou mám ten pocit, že pět metrů šikmo za mnou stojí někdo známý. Ohlédnu se tím směrem a zdravím sousedku.
Takhle fotí kalkulačka NOKIA E61i
