David má čerstvý řidičák, což mě samozřejmě přivádí k šílenství. Samozřejmě se mu snažím radit. Kruháčem jsme projížděli skrz pruhy, načež mi řekl, že poprvé jede na vícepruhovým kruháči. Pak jsem se na chvíli zamyslel, zrovna se blíříme ke křižovatce. „Brzdi prosím, brzdi..“ ze mě vyhrklo.
Občas mu to chcípne, občas to protúruje, no klasika. No i dkyž já jsem před pár dny taky pěkně protůroval. Odjíždím od pumpy, nastartuju a chci se rozjet. Je tam ale ku podivu neutrál, takže místo rozjetí motor jen zařve. V ti chvíli přebíhá před autem taková ještě docela ucházející žena. Vzala to jako ohromnej fór, divoce poskočila a spiklenecky se na mě usmála. Takže jsem se taky naprosto nepřirozeně usmál taky. Lepší vypadat jako proutník srandista, než jako ten, kdo se chce rozject na neutrál.
Onehdá přijíždím na parkoviště. Vlastně skoro vedle mě přijíždí jedna paní, zajíždíme na parkovací místo současně jako akvabely. Pak se na mě krásně usměje a odchází. Taky se krásně usměju, otevřu dveře, který mi v zápětí vytrhne hurikán Ema a tyhle dveře narazí do auta té paní. Štěstí, že už to neviděla.A štěstí, že už skoro každý auto má dneska ty lišty, takže škoda žádná.
Kouknu do peněženky, tam jen účty a stravenky. Tomu se říká vrchol kapitalismu. Chodím do samoobsluhy a poslušně předkládám stravenky, aby mohlo být ušetřeno pár stokorun na daních, které se přesunou do stravenkových firem.A o tom se hádají v parlamentu, zatímco se zeměkoule nezadržitelně zahřívá a veškerý ty úředníci na stupni Obec—Pověřená obec—kraj—ČR—EU nedokážou za 18 let zařídit ani tak triviální věc, jako je obchvat Prahy. Jednu výhodu to ale má. Zatím v místě plánovanýho obchvatu nerušeně jezdím na inlajnech.
Inlajny mi ovšem teď nějak nejedou tak, jako jezdily. Takže tentokrát vyměňuju všechna kolečka i ložiska. Velikost 84mm tvrdost 80A, takže by to mělo být jako v bavlnce.
Momentka 🙂