Tři a půl roku s elektromobilem – část 1: Nabíjení.

Po třech a půl letech vlastnictví elektromobilu jsme ještě nezažili, jaké je to zůstat viset s vybitou baterkou. Teda až do teď. Ráno mi ukazovalo 15 %.K nabíječce v práci to mám 3 km. Na kilometry dojezdu moc nekoukám, vždy koukám na procenta. Ovšem tentokrát jsem asi měl. Byly tam tři kilometry, a druhý měřák ukazoval jen asi 10 procent  použitelných z 15 ti procent. To už může být problém, ale pomalu se to určo dá doject. Mohl jsem to dát nachvíli do zásuvky, ale prostě jsem si myslel že to ten kousek zvládnu. V -17 stupních celsia se ovšem baterka odmítla zahřát a výkon šel hned rapidně dolů. Z youtubu jsem věděl že po rozsvícení červeného nápisu zastavte mám asi 30 sekund, než se auto zastaví. A přesně to se i stalo. Ampérmetr poskočil do nepřirozené polohy, a bylo jasné, že se vypnul vysokonapěťový okruh. Stihnul jsem ještě odbočit z hlavní silnice k benzínce, ale to bylo celý. 300 metrů před nabíječkou. Chvíli jsem čekal,než mě přijedou zachránit. V úvahu připadaly asi 3 možnosti. Zásuvka, odtah a lano. Chvíli jsem zmatkoval, jak auto vlastně odbrzdit. Naštěstí šlo zařadit N a s plynem se auto se volně pohybovalo. Dotlačili jsme auto na benzínku a obsluha byla i svolná nám poskytnout zásuvku 230V. Možná 5, možná 10 minut? Olina ovšem řekla , že mne odtáhne na laně  rovnou k nabíječce. Mercedes má v nárazníku poměrně pěkný otvor na hák, Subaru taktéž , takže odtah na laně byl bez problémů. Brzdy šly, světla a blinkry , to všechno jde ,akorát nejde posilovač řízení a nerekuperuje to. Neutrál není časově omezený, takže by to asi šlo táhnout i dál. Takže ode dneška vím ,že ke všem možným kabelům je potřeba v elektromobilu vozit i lano 🙂

Éra spalovacích motorů jednou skončí , a proto jsem se už v roce 2017 rozhodl koupit né úplně nový (předváděcí) elektromobil. Technika roku 2014 s třicítkou baterkou. SpolupráceMercedes -Tesla. Pro každého to teda není. Vlastník elektromobilu musí umět násobilku. Třeba první půlrok je o poznávání a taky samozřejmě o strachu. Občas mi Olina volala, a počítali jsme , jestli s rezervou dojede, eventuelně kde a jak nabít. V zimě se na prvních pěti kilometrech odečte deset kilometrů, má to na svědomí hlavně zahřívání baterky, méně už zahřívání kabiny a nejméně vyhřívání sedaček. Po prvních pěti kilometrech  to i v zimě žere víc, ale třeba jen o dvacet procent.

Technologie od té doby pokročila, ale principy zůstávají ,takže zde je seznam základní výbavy elektromobilu:

1.nabíjecí kabel 230V . Podle volby proudu 8 nebo 13 A přidává 5 respektive 8 km dojezdu za hodinu. Je to sice trapně málo, ale pokud jedete k někomu na chatu, tak se tam přes nos krásně dobijete.

2.Prodlužovák 230V . Radši né na bubnu  a nabíjet vždy s rozmotaným kabelem!

3. Kabel Mennekes- Mennekes . Toto je standardní nabíjecí konektor, některé veřejné nabíječky ovšem nemají kabel, takže je potřeba si vozit vlastní. 5m délky je minimum.

4. Nabíjeí kabel červený kolík 32 A-Mennekes.

V mém případě mám v autě palubní nabíječku  max. 11kW. tedy 3x 16A 400V. Přidává krásných 30 km dojezdu za hodinu. Proud se volí na krabičce na kabelu. Na domě mám červený kolík jištěný  3x 16 A a hlavní jistič je 3x 32 A. Zdá se tedy, že to je v pohodě ovšem musel jsem , pěkně rozdělit spotřebiče do fází, aby mi nevypadávaly jističe. Teď už mi to vypadává  jen vyjímečně , ale stejně v  zimě volím tlačítkem někdy jen 3x 10 A. Jako elektrikáři máme v domě všechno na eleketriku, jsem něco jako dědeček ze Saturnina 🙂 Účet za elektriku tomu bohužel odpovídá.

5. redukce červený kolík 32A na červený kolík 16A.  Mohu se tedy napojovat jak na 32A červený kolík, tak i na 16 A červený kolík. Občas se v garážích  totiž vyskytují oba dva typy těchto červených kolíků , tak proč toho nevyužít.

6. Lano bude přidáno 🙂

 

Některé elektromobily mají pouze 2 fázové, nebo 1 fázové nabíječky na 400V ,a ty jsou pro běžné domácí nabíjení daleko méně použitelné. Těžko vyhradit celou jednu fázi na elektronabíjení, když třeba elektrokotel je třífázový! Přitom domácí nabíjení je (alepoň pro mne) zásadní.Bez použitelné domácí nabíječky bych možná elektromobil dosud neměl.

DC rychlonabíjení nemáme (to je asi největší nevýhoda tohoto auta), takže tady bohužel se zkušenostmi nemohu sloužit.

 

Domácí nabíjení 11 kW. V dalším kroku si koupím na dům krabičku rovnou s kabelem a tento kabel si dám natrvalo do auta.

Mekka všech elektromobilistů, nabíječka Vystrkov na 90 km D1. Během nabíjení lze nasbírat několik kilogramů hub v blízkém lese.

Měřáček vlevo má  7% a vpravo 25% využitelných ze 7%. V mínus patnácti  stupních je situace na téměř vybité baterce na pravém měřáčku  jiná. Fotku z toho rána bohužel nemám.

 

Přejít nahoru