Nemít banku, tak se ani doma večer nezasmějem.
Olina mi vyprávěla, jak našeho bankovního poradce požádala, jestli by nám nedal formulář na splátku na revolvingový úvěr.
„Co to je?“ Vytřeštil oči.
„Tak to nevadí, já přijdu i v pondělí, stihnete to?“
Napsal si poznámku na POSTIT lístek.
„Určitě to stihnu, paní Molnárová, ale dneska jsem nějakej vygumovanej.“
Přitom on osobně s náma tenhle úvěr podepisoval. Pamatuju si to, protože když jsme se divili, že vzrostly procenta, tak nám zaníceně vyprávěl, že je to proto, že v jejich mateřské zemi se jim díky vlastním zaměstnancům ztratily nějaký miliardy.
Nedávno mi přišel z týhle banky mail, že si mám vyzvednout platební kartu.Slušně jsem se zeptal, kdy mají polední přestávku, ale odpověď nepřišla. Asi to píše nějaký robot,ale vypadá to jako normální uhlazeně ručně psaný mail.
Výsledek je ten, že do banky si chodíme pro vtipy, a skoro celou banku si děláme sami. Ještě nám chybí v krámě chybí CASHBACK, povolení úvěrů by mohli dát do Mojíbanky a je to. Byli bysme kompletní pobočka. Stejně to tak dopadne. A to se vyplatí 🙂