Počasí je takový divně periodický. Jeden den je nad nulou, jeden den je pod nulou. To je jako s hokejovou Spartou. Jednou vyhrajou, jednou prohrajou. Marně přemýšlím, jak to zařídit, abysme chodili jen na ty výhry.
Okolo domu se nám toulají nutrie z blízkého rybníku. Některý jsou vcelku plachý, ale jedna útočí a nedá se zahnat ani koštětem. Všichni je choděj krmit, a pak to takhle dopadá. Když jsem dětem vyprávěl o oranžovém mase, tak nevěřili, že jsem to někdy jedl.
V práci bývá leden obvykle klidnější periodou, ne tak ovšem letos.No neva 🙂 Minimálně jednou týdně do Jičína. Výhodou je , že 63% cesty hraje Radio Spin. 37% cesty tedy MP3.V Kopidlně jsem objevil pekařství, na snídani je to o fous lepší, než místní sámoška „vzor 1990“. Je tam i malý bazar-antikvariát, jednou jsem tam koupil knížku „Jak vychovávat psa“. Byla částečně okousaná, nejdřív jsem si myslel, že už je to jako vtip z výroby, ale asi to byly otisky původního vychovávaného psa. Koupil jsem jí-jen pro tu srandu.