Dvě rány.

Subaru už je pár dní v servisu. Kromě jinýho jsem si tak trochu ulomil kolo. Takže jako bezdomovec střídám různý auta.Naposledy jsem měl půjčenou Škodu Fabii, náhradní ze servisu. Cítil jsem se trochu nesvůj, hlavně to nenabourat. To, že to moc nejede, nevadí. Po rovině ještě celkem jede. Ovšem to pravý zrcátko je snad nějaký mazácký výstřelek. Tak malý přece nemohlo projít technickou. Prej jo a prej je to originál. Šílený. Alespoň je ten protektorátní angličák zelený. Zelená je pěkná na jakým koliv autě, na opačným pólu sympatií je u mě stříbrná. Centrál se choval nějak divně a přičítal jsem to tomu, že je tam dobastlovanej.Pepsi-Max udělá svoje a tak na zpáteční cestě z Jičína zastavuju u kraje silnice v lese. Klíčky nechám v zapalování a zapnutej motor, je to maximálně minuta. Ano auto je zamčené a nastartované. Telefon uvnitř. Na uších mám jen BT handsfree. Stiskem tlačítka sice můžu zavolat posledního volajícího(Olinu), ale 70 km od Prahy si asi stejně budu muset pomoct sám. Po krátkém zhodnocení situace nalézám ve spodní vrstvě silnice kus starého obrubníku. To malý trojúhelníkový okýnko určo není drahý. První rána, okýnko se prohnulo a vrátilo se do původní polohy, jako by bylo gumový. Druhou ránu jsem zkusil ještě silnější a vyšlo to. Teprve po pár minutách v autě zjišťuju, že mírně krvácím z ruky tmavou žilní krví. Volám Gustovi že má naprd auto a že jsem mu ho otevřel obrubníkem.

Kino Aero je jediný, jde jsem našel , že promítají film Největší z čechů. Přijeli jsme trochu dřív, tak jako že si dáme něco na baru. Olina čaj a já mimořádně utrousím, že bych si dal bavoráka. Barmanka pípne že to snad zvládne. Nezvládla to. Olina pije čaj a já deci fernetu smíchanou s deci sody. Za ty prachy je to ale OK takže ani neprotestuju. To kino má pěkný industriální design. Film byl míň filmový a víc dokumentární, než jsem čekal. Nějaký nový žánr asik…. „dokumentart“. Za mě tak 80 procent. 🙂

Přejít nahoru