I brigádníkům v práci říkám:“ Snaž se pracovat co nejpomaleji.“. A sám v rámci spěchu to přitom porušuju. Koupil jsem si v BIlle koláček plněný pudinkem, a abych ušetřil čas, tak jako že si ho dám v autě. Přejíždím zrovna hlavní Černokosteleckou, tam kde musím dát všem přednost. Jako už teda vyrážím , a jen se modlím, aby ta dodávka , co stojí těsně za křižovatkou tak jako bokem silnice , nezačala couvat. V tom vidím bílý světla. Co teď ? Zastavit už nešlo,tak pro jistotu přidám aby mě měl co nejdřív v zrcátku. Jako viděl mě na poslední chvíli, už jsem myslel, že bude pojistná událost. Nějak ani nevím jak jsem to teda vymanévroval a z druhý strany jsem na řidiče dodávky radostně mával , že se nic nestalo, i když by to byla de jůre jeho chyba. Ale byla to i moje blbost, páč tam stál tak blbě , že jsem to měl předvídat. Po chvíli jsem zjistil, že mám volant i ruce celý od pudinku.
